K ranní kávě: Není mamka jako mamka I. (uprchlík)

To mi neuvěříte, jaká kuriozní příhoda mi nechala vzpomenout na výhru inteligence mé mámy nad jednou neuvážeností. Bude to historka úsměvná, leč výrazně výchovná a to hned v několika rovinách. Ale přijde až pak … protože začalo to úplně jinak.

 

Jela jsem o víkendu domů z Prahy a stavila se na Čerňáku, udělat si malé rande s Ježíškem. Hodina a půl v obchoďáku člověku v tomto požehnaném čase stačí k tomu, aby se vracel k autu po čtyřech s pocitem, že ho přejel parní válec. Třikrát.

 

I plazím se k vozu, když v tom vidím malého, asi tak čtyřletého hošíka, kterak je horními panožkami zachycen za odpadkový koš, zjevně rozhodnut, že Vánoce v jeho případě proběhnou zde, v podzemní garáži.

27348MTY.png

Nervozní maminka s taškami v rukách, nemaje již žádnou volnou, drcala do hošíka jednou z nich, až se ten pilíř chvěl, a při tom hledala nějaký verbální prostředek, dost silný, který by ho přesvědčil se odháknout a odejít s ní.

 

Trochu mi vadilo, že mu nadávala a trochu víc mi vadilo, že ho drcala čím dál víc a už i kolenem. Muselo ho to bolet. Nakonec to vyřešila stylem, který mě položil.

 

„Tak mě je to jedno, ty zmetku blbej. Já tě tady prostě nechám a to ti zaručuju, že až tě tu najde uprchlík, tak tě sežere“.

 

V ten moment jsem ty dva vlastně už přešla, ale tohle mě zastavilo i otočilo.

 

Hlavou mi proběhly všeliké vulgarismy, ale logicky je nebudu ventilovat a to ani v jejím případě, protože … protože nejsem ani hulvát, ani prezident.

 

Bez reakce mi to ale nechat nešlo.

 

Pravda je, že některé dospělé kolemjdoucí, a že jich tam o víkendu večer bylo, pobavila, jiné, včetně mě znechutila, ale každopádně, toho kluka vykolejila. Koukal jak malý jantárek.

 

„To snad není pravda, jak jsou některý lidi nebetyčně omezení. Paní, jste opravdu hloupá osoba“, řekla jsem jí, tak, aby mě slyšela.

 

Poslala mě do „hajzlu“.

 

Na to měla nárok a tak jsem šla.

 

Přijde mi fakt pitomé strašit děti čímkoli, aby se bály, a pak se divit, že se prostě, jaký div, opravdu bojí.

 

Ale tohle je už v blbosti o level dál.

 

No ale … všechno zlé, je k něčemu dobré. Nebýt této, slušně řečeno, originální mamky, já bych si nevzpomněla na to, jak před lety zaexcelovala ta moje.

 

A překvapivě v jádru zůstaneme věrni kontextu.

 

Máte to ve vydání jako pokračování.

 

Míša K.


vizitka Kudláčková


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 6 čtenářů průměrem 2.33 bodů z pěti


Čtěte také:

K ranní kávě: Děkuji Vám, pane Schwarzenbergu!  
K polední kávě: Bacha, večer bude POPELENÍ speciál! 
K ranní kávě: Hezké myšlenky se mají šířit! 
K ranní kávě: Jak se budí polena? 
K ranní kávě: Vrací se Popelení. A bude speciál...a PŘECE BUDE! 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.

> >|
> >|

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist