Návštěvy: 6
Ha! Tak ona je cesta k odpočinku nevídaně snadná. Stačí, aby byly „u Muzea čtyři“ a člověk se z rozpracovaných denních úkolů a pobíhání od jednoho ke druhému, náhle ocitne v temnu. Ale co v temnu, taky v tichu.
Zrovna jsem začala s horoskopy, když jsem si uvědomila, že mám vlastně školu s jednou z vás, takže jsem toho nechala s tím, že to pak dodělám, protože pak na to budu mít celý den.
Uprostřed našeho skyp sezení, ale náhle cvak.
A prd, zlatá rybo.
Byli jsme bez proudu a s takovou to prostě nejde.
Čekala jsem deset minut. Pak naskočil.
Dokončily jsme sezení a znova cvak.
Chvíli jsem čekala, ale když to nenaskočilo, rozsvítila jsem světlo s tím, že pak budu mít kontrolu, vypnula jsem PC, abych ho neničila a ….
… a člověk najednou zjistí hroznou spoustu věcí.
Předně nemá práci!!
Vařit nic, luxovat nic, žehlit nic, prát nic …
Když jsem patřičně přiložila, ustlala a učesala se, chodila jsem po domě a hledala, co bych tak porobila.
Lehnout a koukat se do stropu se mi nechtělo.
Poslouchala jsem ticho.
V životě by mě nenapadalo, kolik toho pasívně díky elektrice slyšíme, aniž si to uvědomujeme.
To ticho bylo najednou slyšet!
Skoro mi to dělalo dobře, kdybych chvíli netrpěla stresem, že už ty horoskopy nestihnu. Jinak mi to bylo cekem fuk.
Řekla jsem si, že tátovi v nejhorším něco ohřeju k večeři na kamnech, protože dřevo k hoření elektriku jaksi nepotřebuje.
No pak jsme se s Johankou pustily, skoro ze zoufalství, že nemáme do čeho píchnout, do přestavby jejího pokojíčku, což je práce manuální.
Pak jsme přidaly ještě sestavení postele od pana Kubeše, co byla ještě nesložená.
Johanka ve škole nebyla, protože „u Muzea čtyři“ způsobilo, že ráno nejel autobus, kterým jezdí.
Připadaly jsme si, jako Robinsonky a nebudete mi to věřit, přestože to byla fakt fuška, to složit, strašně jsem si odpočinula.
Teprve odpoledne jsme zjistily, že proud už dáááávno jde, jenomže výpadkem vypadl jeden z jističů, takže to světlo, co bylo kontrolní, nekontrolovalo …
… nevím, kdy to zapnuli a vcelku to neřeším.
Možná to bylo schválně, někde tam shora, abych zjistila, jak moc je vlastně elektrika slyšet a jaký balzám na nervy to je, když člověk slyší, že fakt nic neslyší.
A abych s vlastní dcerou, na kterou bych celý den zase neměla čas, strávila suprové odpoledne, jenom ve dvou, při manuální společné práci a v neskutečné pohodě, při improvizaci s jídlem, při hledání baterky, kterou člověk vlastně už skoro nepotřebuje, ale najednou se náramně hodí ….
… víte, jak chutná kafe, když člověk uctivě čeká, až se mu voda na něj začne vařit na kamnech?
Úplně jinak. Tak nějak vděčně.
Za horoskopy se vám omlouvám.
Za ten výpadek proudu i jističe děkuji.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.