Návštěvy: 9
Když jsem vás tak zatížila ve vydání, nabízím docela odpočinkovou ranní kávu. Bohužel, díky tomu, že zítra cestujeme, nestihnu večer Popelení, tak mi to musíte odpustit. To je omluva na okraj. A teď malé zamyšlení. Už vás někdy napadlo, že vlastně mimo spánku, neustále mluvíte?
A jak se slyšíte?
Vsadím se, že vevnitř o něco hlouběji, než zvenku.
Totiž, když člověk normálně mluví, tak vlastně sebe slyší zvenku a to může být maličko jiné, než ho slyší okolí.
Jednoduše, když mluvíme, slyšíme se jinak, většinou o trochu hlouběji, než jiní. Je to zřejmě dané tím, že slyšíme i to, co rezonuje uvnitř.
Ještě zajímavější je, jak vlastně slyšíme svoje myšlenky.
A došlo mi, že když nespíme, mluvíme pořád.
Když čteme, říkáme to sobě a prakticky, když se nad tím zamyslíme, tak je to náš hlas, ale malinko v jiné tónině, než když to děláme hlasivkami, ale přece je pořád náš.
To je docela zajímavé, protože vlastně nic hlasivkami nevyluzujeme a přes to je to podobné, jako když ano.
Asi nám mozek dosadí náš hlas, který si pamatuje a uloží, když promluvíme.
Mluvíme neustále.
Předříkáváme si, co musíme udělat, když něco vidíme, tak to povíme sobě, když se připravujeme na to, že něco řekneme … když někdo jiný mluví a my si něco pomyslíme, tak to jakoby slyšíme, a když čteme, tak si předčítáme.
Dokonce s přednesem.
Když píšeme, děláme totéž. Dokonce, pokud píšeme něco emotivního, tak i křičíme.
Už jste to někdy zaznamenali? Že vlastně soustavně mluvíme, i když zrovna nemluvíme?
A když právě sami sobě nic nepovídáme, tak si zpíváme.
A to může být dost opruz, protože leckdy si zpíváme do zblbnutí něco, co se nám ani nelíbí.
V tomhle případě mám občas dojem, že to snad ani nejsem, já, protože proč bych si dělala naschvály?
A přes to, zaslechnu nějakou písničku a pak se jí nemůžu za boha půl dne zbavit. Některé myšlenky si dokonce v té tónině předzpívávám, což je už úplně k vzteku.
Takže si pak vynadám.
Jak často se jednomu stane, že si vevnitř vytvoří písničku s melodií, kterou zná a otextuje ji třeba „Můůůůsíííím umýýýt ten hrrrrnec“.
Jednoduše, ať už jsou to ta vnitřní, nebo ta vnější ústa – my tu pusu nezavřeme celý den, dokud neusneme.
Teprve tehdy nahradí slova, kterými se zahrnujeme za bdění, obrázky.
Ještě by mě zajímalo, jak slyší svoje myšlenky ti, kdo neslyší.
Nějaký hlas přece slyšet uvnitř musí…
Mějte pěkný den a zítra nám držte palce!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
