K ranní kávě: Díky, Šourku!

Začnu doporučením, které je důležité. Před banálním odběrem krve koukejte na něco jiného, než na detektivky. Vyplatí se to.

 

Na odběry chodím od svých 28 let a nikdy mi moc nevadily. Jeden si zvykne a pokládá pravidelné upíří dýchánky jednou za měsíc v laborce po ránu, pomalu za folklor.

 

To ale nesmí být pako jako já a nepodívat se na detektivku, kde kriminálně smýšlející, charakterově pokřivená osoba zahubí nic netušící oběť vpíchnutím vzduchové bubliny do žíly.

 

Následkem mého, skutečně moudrého výběru večerní zábavy, jsem šla ráno na odběr tak vypsychlá, že jsem ztratila i poslední zbytek, už tak abstinujícího pigmentu.

 

Do laboratoře jsem vstoupila jako albín.

 

Pět minut jsem sestru, jejíž profesionalitě se klaním, pak vyslýchala, jestli mi může píchnout bublinu omylem, jestli se dá pak člověk zachránit, a když se dotkla jehlou mé paže, zastavil se mi oběh.

 

25235MmI.jpg

 

Následkem toho mi musela uvolnit tu gumu, protože se jí jehla vracela zpátky, neb v žíle vznikl podtlak. Nebylo divu, když se mi krev přestěhovala do kotníků, kde změstnala.

 

Když jsem viděla, jak se jí vrátila ta pumpička, ( a teď tam na tuty vlezla bublina surprise) pokusily se o mě mdloby.

 

Naštěstí neúspěšně.

 

Poděkovala bych ráda za to panu Šourkovi, který hlásil své jméno na celou laboratoř tak hlasitě a s nadhledem, že mě probral.

 

A nejen mě.

 

Už jsem se jenom modlila, aby se sestřička tak nesmála, protože mi škubala tou zcvrklou žílou.

 

No přežila jsem…. Díky Šourkovi.

 

Ale já jsem na tohle fakt expert.

 

Když jsem měla prvně letět letadlem (bylo to taky naposledy) chytře jsem se podívala na film „Zázraky se dějí“.

 

25236NjU.jpg

 

Celý let do Bratislavy jsem střídavě hypnotizovala křídlo, vedle kterého jsem seděla, a střídavě zvracela.

 

Příště budu koukat na záznam z poslanecké sněmovny.

 

To se poblinkám okamžitě, šourky budu mít taky hned za sebou a ráno budu ready.

 

Krásný víkend!

 

P.S. Protože pokračuji v odběrových kratochvílích, Popelení bohužel bude až příští týden.

 

Míša K.


vizitka Kudláčková


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 12 čtenářů průměrem 3.58 bodů z pěti


Čtěte také:

Co je nové, to je dobré SKOPEC (beran) 
K ranní kávě: Holky, namíchnul vás? Požmoulejte prostředníček a bude dobře 
K ranní kávě: Není to bahno! 
K ranní kávě: Seká! Kdo máte sekačku, třeba se vám bude hodit malý návod… 
K ranní kávě: Věřte v Anděly bez křídel! 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 22:31
 

Míšo,drž se ! Ať jsi zase plná energie a optimismu.

 
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 20:31
 

Milá Míšo, zdraví je víc než popelení, které bide pokud bude zdraví

Love it

 
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 17:43

Odpověď na příspěvek #211446
Uživatel: Hadatko

Hyenko ty perlíš . ..S vámi chci spát ,,,,,,Ale ani se ti...
 

Jojo, to bude ono, já mám po operaci cca 16 let. A byl to megahnusnej film, už bych se na něj znovu nepodívala.

 
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 16:33

Odpověď na příspěvek #211443
Uživatel: hyenka

Není nad to, když si člověk před nějakým zákrokem pustí něco...
 

Hyenko ty perlíš ROFL. ..S vámi chci spát ,,,,,,Smart evilAle ani se ti nedivím, Anatomii jsem si kdysi stáhla na VHS, jestli je to ten stejný film, ale to je dobrých tak cca 18 let Are you crazy... 

 
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 11:47

Odpověď na příspěvek #211443
Uživatel: hyenka

Není nad to, když si člověk před nějakým zákrokem pustí něco...
 

ROFLROFL

 
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 10:59

Odpověď na příspěvek #211443
Uživatel: hyenka

Není nad to, když si člověk před nějakým zákrokem pustí něco...
 

ROFLROFLROFL....dokonalý ROFL

 
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 10:18
 

Není nad to, když si člověk před nějakým zákrokem pustí něco tématického. Před lety jsem byla na docela složité ortopedické operaci, a rok poté mi měli z ruky odstranit hřebíky. Takže celkem banální zákrok, já navíc nejsem srabík. Den před nástupem do špitálu jsme si v půjčovně vybrali film Anatomie. Kdo viděl, pochopí. Na příjem jsem dorazila vystreslá, ze zadku mi koukala závěť a rozhlížela jsem se po místním kaplanovi, co by mi mohl udělit poslední pomazání. (film pojednává o pitvání lidí doktory jaksi zaživa, což jaksi nikdo z pitvaných nepřežije). Když mně přidělili postel, měla jsem barvu operační roušky. My snědší totiž nebledneme, ale dostáváme barvu tak nějak khaki. Uklidnila jsem se, až když za mnou přišel můj anesteziolog, byl to sympatický pán středního věku. Vzbuzoval ve mně důvěru. Nabídl mi dva způsoby anestezie- lokální, či celkovou. A já, jak se mi ulevilo na celý rozlehlý pokoj zaječela :"S váma pane doktore, s váma chci spát!" Lékař se zlomil v pase, a dlouho nebyl k utišení, spolupacošům smíchem praskaly stehy. Pak se doktor šel ještě zřejmě pochlubit na sesternu, soudě podle řehotu, který se odtud ozýval. Ale zachoval se jako gentleman, když mně propouštěli, dostala jsem od něj za pobavení fidorku.

 
Avatar
post Zaslal: 10.11.2017 09:45
 

Cool Prý by musel být v hadičce od infuze půl metru nebo metr bublin, nebo celá injekční skříkačka plná vzduchu, aby nám to ublížilo.

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist