Návštěvy: 11
To proto, že je toho hodně, co chci během našeho ranního kávového dýchánku probrat a o čem si povídat.
Bude to dlouhá káva, ale zase na ní máme celé svátky.
Tak jí můžeme hezky usrkávat.
Předně bych vás moc ráda pozdravila v den, který je plný mystických věcí, neomezených možností našeho vnímání a také je velkým začátkem, moc příjemných činností.
Vedle už v článku zmíněných magických zážitků strávíme asi hodně chvil kolem beránků, zajíčků, mazanců a vůbec pečení zdobení a malování.
Byla jsem včera v Praze, abych si přivezla formy, které tady v Kersku nemám.
Jela jsem odpoledne a bylo mi příjemně, protože se na letošní pečení moc těším.
Mám hromady nápadů, jak zdobit letos vajíčka, beránek bude asi tentokrát bílý a zajíček hnědý, vajíčka budou různá a hlavně si vyhraju.
Také jsem splnila závazek a zakoupila pravou žitnou mouku.
Vedle těch všech velikonočních laskominek totiž míním upéct ten skutečný chleba a vyrobit opravdový kvásek, který mi pak v lednici budou přiživovat opravdové živé kultury.
V Praze jsem se stavila v “Kaufu”.
Už dlouho jsem nebyla tak v pohodě.
Přede mnou ve frontě stál nějaký pán a byl moc podivný.
Trochu mi v obličeji připomínal leguána.
Bral si pod kasou, za kterou seděla příjemná slečna, která se na všechny usmívala, igelitovou tašku a bral ji tak šikovně, že mu všechny spadly na zem.
Dost dobře jsem nechápala, co pak udělal.
Nohou se snažil ten balík tašek zastrkat pod ten pult s pásem a vůbec mu nevadilo, že se všichni koukají, a že slečna, která by to pak uklízela byla na něho samý úsměv.
Sehla jsem se a tašky pověsila zpět.
Neměla jsem ale vůbec potřebu to s ním nějak rozebírat a on vypadal, že to je moje povinnost.
Nerozhodil mě.
Když jsem nakládala věci do auta, přišel ke mně opatrně a nesměle pán, který byl jen lehce umouněný.
Díval se na mě takovým zvláštním pohledem, když sepjal ruce a pravil, podotýkám nesmírně slušně, jestli bych neměla nějaké drobné.
Prostě žebral.
Byl střízlivý a nešel z něho ani strach, prostě nic.
Spíš jsem cítila nějaké prázdno z něho.
„Jejda, mně toho ale moc nezbylo, no podívám se hned. Vydržte“
Všechno jsem odložila na kapotu a hrabala v kapsách, co mi slečna vrátila.
Byly to tři koruny.
Pánovi jsem se omluvila, že víc mi nevrátili a mrzelo mě to.
Překvapilo mě, s jakým vděkem a pokorou si vzal ty uslintané tři koruny a jak hodně děkoval.
Tak to ne.
„Počkejte, pane, podívám se ještě do kabelky a do auta, co kaslíku, najdeme víc, uvidíte“
Nakonec jsem vyšťourala čtyřicet korun.
Hrozně moc poděkoval a odešel.
Měla jsem strašně příjemný pocit.
Víte, já vám že může jít na brigádu, může jít pracovat a rozhodně by neměl žebrat, ale mě najednou přišlo, že přijít k někomu a snížit se až takhle, je určitě mnohem víc nepříjemné, než zametat někde ulici.
Není na mě, abych ho soudila, nebo dokonce odsuzovala.
Je to jeho volba a je to ponižující, co dělá.
Já jsem ten, kdo se pokusil mu tu důstojnost, kterou už tak snížil na úroveň mínusové hodnoty, ještě víc nesundat tím, že ho odmítnu.
Musela bych na to pak myslet a bylo by mi z toho smutno a trapně za něho.
Cestou zpět do Kerska jsem potkala hodně aut s řadami nejrůznějších čísel.
O číselných řadách a vzkazech od Andělíčků jsme si už hodně krát povídali.
Včera to byly často trojky a také sedmičky.
První na koho jsem si vzpomněla, byl Ježíšek.
Vlastně jsem na Něho myslela celou cestu a i teď, když to píšu.
Ono mi dochází, že je vlastně po půlnoci a že už teď je Velký Pátek.
Udělalo by mi dobře, kdyby se mi o Ježíškovi třeba zdálo.
Ale ne nějaké drama, které by po křesťansku vyústilo v noční můru s utrpením a krví.
Spíš bych s Ním ráda mluvila, protože Ho mám ráda. A řekla bych mu to. Vlastně jsem Mu to řekla už cestou domů v autě.
Chápu Jeho osobu jako moc silnou a velice skutečnou.
Tak skutečnou, jak jen může být skutečný člověk, muž, který vlastně vážně nikdy nezemřel, protože na koho se myslí, ten neumírá.
Pro mě nezemřel.
A mám tím na mysli i to fyzické, co souvisí s dnešním dnem.
Myslím, že ve skutečnosti to bylo jinak.
V mých očích po mém chápání, je to hezká myšlenka, že se našli ti, kdo z titulu své moci zařídili, aby přežil.
Nejhraju na zmrtvýchvstání, bodání do boků a nanebevzetí.
Nelíbí se mi myšlenka, že Magdalena, jako žena, kterou miloval, byla prostitutka.
Vím přesně, proč tenhle přídomek dostala a od koho.
Překvapuje mě, že ti kdo jí ho dali ve jménu Boha a ti, kdo měli Krista nejvíc v ústech ve všech pádech, se nebáli, že se bude hodně zlobit, když takto pohaní ženu, kterou měl tolik rád.
Aby se pak pomalu na zemi zmítali v extázi opěvujíc Jeho jméno.
Myslím, že Ho urazili.
A já nechci mít z těchto krásných svátků něco ošklivého, pohřebního a také pokryteckého.
Jsou to historicky svátky veselé, plné života, květů, vůní a jsou jedny z nejkrásnějších.
Mám pro vás připravené přílohy o bílé sobotě a také květné neděli, ale také článek od Tory…no, nudit se o Velikonocích nebudete.
Moc mě potěší, když budete posílat svoje beránky jako loni.
Postupně vaše umělecká díla vydáme a uděláme to anonymně a vy si potom vyberete tři, které se vám budou nejvíc líbit.
Anonymně proto, aby se nikomu nestranilo, kdo je třeba oblíbený mezi vámi.
Aby to bylo spravedlivé.
Posílejte také fotky vašich vajíček, velikonočních nápadů a vůbec co vás napadne, pokud na to budete mít čas.
Když se vám přihodí něco zvláštního, což by dneska fakt mohlo, napište nám o tom, vydáme to.
Všechno probereme společně.
Přeji vám krásný a hodně magický den.
Velikonoce nekončí, teprve začínají!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
