Ráda se bojím při tom, ale už vůbec ne potom

Divili byste se, jakou stopu na nás, hlavně na dětech, zanechají filmy. Hlavně horory. Já když se koukám na horory, tak mně baví se při tom bát když jsem s přáteli, ale potom se bojím jít i na záchod. To už se bojím nerada.

8474MDE.jpg

 

Když jsem se koukala třeba na Saw, tak jsem se při tom moc nebála, protože se na horory nikdy nekoukám sama.

 

S kamarády si z toho děláme i srandu, ale když jdu spát, tak se bojím usnout.

To si myslím, že se ráno probudím mrtvá, nebo někde ve staré fabrice, kde budu bojovat o život.

Nebo také když se koukám na horory o zombies, tak se bojím být sama doma a když někdo přijde, tak se jdu nenápadně kouknout, jestli je v pořádku, zkontroluji mu oči a úplně si představuju, jak se s tělem od krve a hrůzným řevem rozeběhne a sežere mně.

 

8475N2Y.jpg

 

V takových situacích bych si přála, aby si moje fantazie někam odběhla.

Ty filmy ve mně zanechají stopu ještě pět let po tom, co jsem je viděla.

A přesto se dívám.

 

Po hororech mám vždy připravenou nějakou hezkou kreslenou pohádku, nebo komedii.

Například Teletubies. Laughing

 

Také se bojím koukat dlouho sama do zrcadla, aby se v něm za mnou třeba někdo neobjevil, nebo abych neměla v tom zrcadle jiný výraz než ve skutečnosti. (pozn.red: Johanko neboj, za Tebou jsem v době, kdy se hodinu kroutíš u zrcadla, zpravidla vždycky jen já, Tvoje maminka Tongue out)

 

Dále se bojím skříní, že se třeba samy otevřou.

A když jsou otevřené, tak se bojím, že se sami zavřou, nebo z nich něco vyleze. ( I když to teď píšu, stojí mi hrůzou vlasy na hlavě a pořád se otáčím, protože za sebou mám dvě skříně a vedle sebe zrcadlo).

 

Také nemůžu mít vypnutou televizi, protože by se mohla sama zapnout.

Bylo by tam takové to strašidelné šumění a něco by z ní vylezlo (televizi mám naproti posteli).

 

Nebo se bojím koukat do okna, že by na mě za ním něco vybaflo (to mám nad postelí).

 

8472NDB.jpg

 

Také se bojím křesel, že na nich někoho uvidím najednou sedět (mám tři vedle postele) mám to těžké.

 

Když jsem byla malá, bála jsem se, že mi v noci oživnou hračky a zabijou mně. 

 

Také jsem se bála fotek, že se na mně kouknou, nebo se začnou hýbat.

 

Někdy přemýšlím, čím vším v mém pokoji, by se dalo mně zabít.

Jak se tak koukám, vybrala bych si asi umatlání tělovým mlékem.

 

Možná radši nedovolujte svým dětem koukat na horory.

Jednou vám za to budou vděčné. Pouštějte jim spíš nějaké pěkné komedie, ať nemají hrůzou stále účes jako paní Simpsonová.

 

Johanka


 

534ZjJ.jpg


 

 

Johanko, nikdy by mě nenapadlo, jakým utrpením procházíš u svého DVDčka. Beru všechny horory a vyměňuji je ihned za dvacet dílů Rákosníčka, sedm Krtečků a několikero Makových panenek Laughing

Maminka

8473MTN.jpg


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 7 čtenářů průměrem 3.86 bodů z pěti


Čtěte také:

„Naše životy nám nepatří“ Budu na to myslet dlouho 
Chci bonbónovou žirafu a zdravou mámu! 
Chorvatsko trochu jinak. Na lodi. Díl 2 
Když jde o prachy, najednou bych měla být dospělá ? 
Všude dobře, v posteli nejlépe 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
post Zaslal: 06.03.2013 09:23
 

Podle mě se zrcadla bojíš, protože je tam vždycky ta stejná obluda.. Hlavně když není namalovaná :P. Když se tak bojíš potom všech věcí tak se na ty podřeadné filmy nekoukej.. Stejně jsou všechny stejné akorát tam lidé umírají jinými způsoby. Existují lepší filmy.. třeba dokumenty alespoň by jsi neměla tak špatné známky ve škole :PP

 
post Zaslal: 26.01.2013 16:50

Odpověď na příspěvek #32885
Uživatel: Stara Blazkova

Nějak se nemůžu zabvit pocitu, že horory točí jen někdo, kdo je svým...
 

To je pravda,  že jsou ty lidé asi trochu uchylní, ale když to ty lidi napadne, tak je dobře, že z toho udělají film a nedělají to ve skutečnosti.. Write kdyby ty horory nebyly, víte co by asi bylo vražd?.. Surprised Tongue out

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 21:42

Odpověď na příspěvek #32902
Uživatel: Stara Blazkova

Jenže Šestý smysl je někde úplně jinde. Nepřijde mi jako klasický...
 

to se mi tez libi... miluju tajemne filmy, upirske, strasidelne...) ta sawy a motorove pily jsem nevidela  a nikdy neuvidim a Hostel jsem videla jen par minutek kvuli tomu, ze tam hraje muj svagr , tak abych ho videla a jinak nic... Se  i na to nechce koukat, to uz radeji tu Angeliku, jak psala Rakova )))Ok

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 20:11
 

Horory nesnáším,viděla jsem asi tři a stačilo..V životě je hrůz dost a dost,tak ještě tohle,fakt né,nemám na to...Ale Johanko,některé ty strachy o jakých píšeš jsem měla také,některé mi zůstaly..Jo a jeden s tím křeslem,to se mi stalo,bylo mi asi deset(minulý rok jsem o tom psala tvojí mamce,asi se už ale nepamatuje),před  usnutím jsem viděla v křesle (asi dva metry od mé postele)sedět muže,takové divné stvoření,byl stříbrný,šupiny po sobě,jak z jiné planety a koukal jen před sebe.Byl to divný pocit,strach jsem trochu měla,on si mě ale nevšímal,ačkoliv musel o mně vědět..Chvíli jsem na něj koukala a pak jsem pomalinku sunula peřinu až přes hlavu a během chvíle jsem usnula.Pamatuji si to dodnes podrobně.A tenkrát žádné horory,co jsou dnes  nebyly(1972).Já se nesměla dívat ani na Angeliku.Smile

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 20:05

Odpověď na příspěvek #32902
Uživatel: Stara Blazkova

Jenže Šestý smysl je někde úplně jinde. Nepřijde mi jako klasický...
 

To je fakt, ale když jsem šestý smysl viděla prvně, skoro jsem se po...  scéna ve stanu v dětském pokoji mi stačila abych se začla shánět po internistovi. Run

 
 

 
 

Můj nejšílenější ( starší filmový) horor je dvoudílný film dle románu S.Kinga : "To"

 

 Když jsem viděla poprvé "To", to jsem jsem se málem poto, když jsem to To viděla ...

 

 Taky nikdy nezapomenu na v našich končinách středoevropských skoro neexistenci videopřehrávače, videokazet apod...  a tudíž na  společně s dalšími sto lidmi  sledovaný film Čelisti v kině ... ve starém kině , kde nebyly sedačky montované, ale normální židličky vedle sebe... Ten rachot padajících židliček a řev a výkřiky... a hudba s nejstrašidelnější tóninou a melodií ve filmu))))

 

  Jsem se bála vlézt i do vany pak doma !!! Aby tam nebyl ten žralok Ha Ha

 

 

 A jinak miluji všechny "hičkokáče" , nejvíc Normana Batese, toho fakt můžu )))) Cool

 

 Milá Johanko, ničeho se neboj, všechno je jen jako, nic na Tebe nebafne, leda Ječma)))  Ale za ty kreslené pohajdy to raděj nech mamku vyměnit Love it

 
post Zaslal: 23.01.2013 18:54

Odpověď na příspěvek #32888
Uživatel: Michaela Kudláčková

Taky jsem nad tím přemýšlela. Poe, Erben a teď novodobí...
 

Jenže Šestý smysl je někde úplně jinde. Nepřijde mi jako klasický horor. Viděla jsem ho několikrát a klidně se na něj podívám znovu.

Horory opravdu nemůžu. Všechny Saw, Masakry motorovou pilou, Kruhy, Hostely, Jezera smrti apod. A když už, tak raději něco s upíry, nebo z 19. století, prostě fantazijní.

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 18:45
 

Když horor, tak poetický s nádechem gotiky a romantiky: Ospalá díra nebo pohádka mrtvá nevěsta

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 16:31
 

nesnáším horory,stačí mi ty situace,co jsem zažila reálně v životě.Miluju pohádky a komedie.

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 14:01

Odpověď na příspěvek #32885
Uživatel: Stara Blazkova

Nějak se nemůžu zabvit pocitu, že horory točí jen někdo, kdo je svým...
 

Taky jsem nad tím přemýšlela. Poe, Erben a teď novodobí scénáristi...něco mají v sobě, když to dokáží vymyslet, jako třeba Saw. Videla jsem jeden díl. Na další jsem neměla "koule". 

 

Na druhou stranu, takový Šestý smysl, sice jsem se málem podělala, ale film super.Ok

 
post Zaslal: 23.01.2013 13:24
 

Nějak se nemůžu zabvit pocitu, že horory točí jen někdo, kdo je svým způsobem trochu perverzní...nebo nějak úchylačí...

Vyžívat se v ubližování, řezání, půlení...to je divný, ne?

Hlavně takový ty dětský prvky v těch hororech mě nadzvedávají - hračky, panenky. To je hnus Velebnosti..

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 11:25
 

Nikdy nezapomenu na film Předčasný pohřeb.

Buch, buch, buch...

Dveře se otevřou a přes celou širokoúhlou obrazovku se vhoupne houpací kůň.

Zařvalo celé kino!

Na horrory se nedívám, ostatně za největší horror, který jsem kdy přečetla, pokládám Deník z Hirošimy, od lékaře, který přežil výbuch atomové bomby, Mičihiko Hačiji.  

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 08:22

Odpověď na příspěvek #32868
Uživatel: ToraToraTora

Tak já na uklidnění nervů používám Mrňousky nebo Ta prdlá...
 

Presne Tori, ja taky horory rozhodne nevyhledavam, staci mi, co tak clovek kolem sebe slysi a vidi (a to se nekoukam uz ani na zpravy). Popravde nevim, co v tom lidi hledaji za katarzi. Nemyslim, ze bych byla poseroutka, ale nevim, proc bych mela dobrovolne nasavat kila tak negativni energie, jaka z takovych filmu jde. Proste jsem se pred nejakym casem rozhodla, ze na sebe budu hodna, jak to jen jde, a tohle k tomu patri. Kdyz uz, tak si radsi pustim nejakou dobrou komedii.

Moje deticky jsou vsak desuplnych filmu lacne, zatim to mam (snad) pod kontrolou, co videj, a co ne (nemaji vlastni TV v pokoji). Holedbaji se, ze to s nima nic nedela a chacha hoho, to prece kazdej vi, ze to je jen jako... No Johanko, co si budem povidat, vid ;). Ja osobne si doted pamatuju, jak jsem jeste dlouho spatne spala, kdyz jsem videla jako holka svuj prvni horor Moucha (dneska by se nad nim mladez asi umlatila smichy, ze to je malo odpudivy... mne to tehdy stacilo).

 
Avatar
post Zaslal: 23.01.2013 08:07
 

Tak já na uklidnění nervů používám Mrňousky nebo Ta prdlá zvířátka z pouště, co běží v Kouzelné školce teď. Tušímže Hledači vody...nebo tak něco. Každý den, koukám s dětmi místo vaření večeře. A je mi blaze. Ani nepotřebuji  horor před tím, stačí pracovní den

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist