Vzpomínám si na chvíli před pár lety, kdy za mnou přišel náš zaměstnanec a s hrůzou v očích mi říkal, že si zabouchl dveře do skladu. To se stává, žádný stres. "Nojo, ale já nechal z druhé strany klíče!" To už bylo vážnější. Dveře byly bezpečnostní, zámky do futer zajížděly všemi směry a futro bylo vylité snad žulou. 

Opět se nám vrátila malá doba spamová, kdy se do našich nevelkých schránek dobývají desítky emailů a člověk si může být jist, že ze čtyř je jich pět spamů, případně dobře míněných rad kamarádů a kamarádek. Zrovna dnes jsem obdržel tři milá prasátka, jeden dopis štěstí a nabídku finanční pomoci, kterou obdržím ve chvíli, když rozešlu text o starém pánovi, co spadl ze skály a přežil, protože...poslal!!

Používáme je denně a přesně víme, co vyjadřují. Dvě písmena, která se stala součástí našeho života. A nejen našeho. OK, okay, neboli oukej... Netřeba vysvětlovat. Ale co vlastně znamená ta notoricky známá dvojice písmen? Bylo by zřejmě správné zeptat se anglicky mluvících národů. Jenže, budete se divit, ani oni to nevědí.