Pema Chödrön: Jak meditovat

Tak jsem si vždycky myslela, že meditace je navození příjemného prázdného stavu mysli a že z meditace musíme pokaždé vyjít čistí, krásní a příjemně naladění. Tato autorka, která je zajímavá i tím, že působí jako učitelka v klášteře, tvrdí pravý opak. Meditace je očista.  Ne vždy samozřejmě, ale zcela logicky – když se dostaneme do uvolněného stavu vědomí, vyplavou na nás naši bubáci.

A i o tom je meditace.

Již jsem o tom někdy četla, tu a tam to potkala, ale v knižní podobě ještě ne. A proto je tato kniha JAK MEDITOVAT cenná. Škoda, že má celkem nevinný a obyčejný název, skrývá se v ní totiž nejen návod, jak se spřátelit se svou myslí, ale také mnohem víc. Když se totiž o meditaci pokusím já nebo vy, nebo jakýkoliv jiný obyčejný člověk, většinou to nedopadne příliš dobře.

Máme pocit selhání, protože minimálně nám neustále běhají hlavou myšlenky. A myšlenky, máme zažito – jsou při meditaci nežádoucí!

To sice ano, ale ne vždy.

A máme ještě větší pocit selhání, když se nám sice podaří dostat do příjemného stavu vnitřního vypnutí, ale zažijeme v něm nějaký strach nebo bolest nebo se vynoří zasunutá vzpomínka, kterou jsme už dávno chtěli mít utlačenou někde v rohu.

“K podpoření bdělosti mohou například sloužit myšlenky samotné. Zní to překvapivě, avšak myšlenky se mohou stát oporou pro stabilizaci mysli. A myšlenek, se kterými můžeme pracovat, máme habaděj!

Tsoknyi rinpočhe řekl, že dobrým příměrem pro použití myšlenek jako předmětu meditace může být obraz dveřníka v drahém elegantním hotelu. Dveřník otvírá dveře a vpouští hosty dovnitř. Hosté vcházejí jedněmi dveřmi a vycházejí pak jinými na druhé straně, dveřník je však nesleduje na záchod. Podobně naše myšlenky vstupují dovnitř i odcházejí a my, dveřníci, pouze otvíráme dveře, zaregistrujeme je, zavřeme dveře. Myšlenky přicházejí a odcházejí; vstoupí a odejdou.”

Báječná přirovnání

To je jen jedna z částí knih, které vynikají tím, že autorka používá slova někoho jiného. Zprvu mne to zarazilo, ale na druhou stranu, každý, kdo si ve svém životě hledá nějakou duchovní cestičku, potkává spoustu učitelů, kteří něco říkají, něco napsali a něco nám z jejich úst uvízlo v paměti. Je chvályhodné, že Pema Chödrön jim vzdává čest tím, že je jmenuje ve svých knihách. Někdo jiný by třeba to samé použil jako svou vlastní myšlenku.

A proto si této knihy velmi vážím a jsem poctněna tím, že mnohé z ní mi uvízlo v paměti. Třeba tenhle příměr s dveřníkem. Ono celkově je to velice sympaticky psaná kniha, jako na míru pro toho, kdo se na meditaci prostě neumí soustředit, ani kdyby se rozkrájel. Návody a promluvy do duší tu jsou tak názorné a trefné, že prostě nemůžete přestat číst.

A já jsem sice na začátku, ale musím říci, že s pomocí této autorky jsem do meditace pronikla asi nejhlouběji, jak jsem mohla. Či spíš, stala jsem se shovívavější sama k sobě a svým pokusům. Ne vždy je na to vhodný den, ne vždy máme tu správně  naladěnou mysl… ale i v těch dnech se můžeme zastavit, zavřít oči a pár vteřin či minut věnovat svému nitru tak, aby mu to bylo prospěšné.

Buďte prostě zvědavi. Na sebe!

“Chtěla bych vás povzbudit, abyste na své emoce byli zvědavi

a dovolili si do nich vstupovat, abyste mohli

zažít toto otevření. Takto se otevírá srdce.

Takto vzniká soucítění – soucit se sebou samým a soucit s druhými.”

Tak když už nic, tak tohle… tohle je moudrost nade vše.

Knihu vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com, 2013

Renata

[sexy_author_bio]