Moc podvědomí

Říkává se, že myšlení bolí. Mně teda ani ne. Přemýšlím ráda a hodně. Někdy možná až zbytečně moc. A tak i já  jsem chtěla vědět, jak že to vlastně s tím lidským podvědomím je. Jak to ve skutečnosti  funguje. Zhltla jsem knihu dr.Josepha Murphyho Moc podvědomí na jeden zátah. A koukala jsem. Jak zjara.

15194NmR.jpg

 

To mi přece něco říká. To důvěrně  znám. Několikrát  jsem si svá téměř neuskutečnitelná přání do podvědomí sama uložila. S tím, že se dřív nebo později určitě splní.

 

Protože to nejen CHCI. Hlavně ale, že o tom nepochybuji, že to bezpečně VÍM.
 
To je totiž na celé té věci hrozně důležité.

 

Vědomí a podvědomí musí být v jednotě. Žádné "možná", "snad" nebo "kdyby", "ráda bych“. To lidské  podvědomí nebere.
Chová se podobně  jako počítač. Plní přímé a jasné rozkazy a přání.

 

Reaguje na zadání.

 

Život se pak sám už postará a nabídne vhodné podmínky k jejich realizaci.


Přání se mi plnila.

 

Tedy občas. A zdaleka ne všechna. Hlavně ne ta, o nichž jsem měla od samého začátku (v podvědomí) pochybnosti.


Jsem ráda sama a nenudím se se sebou. Znám se totiž  dobře a tak vím, co od sebe mohu očekávat. U sebe se cítím v dobré společnosti. A taky v bezpečí.


Jako každý společenský tvor, potřebuji ale také mít občas pocit sounáležitosti s ostatními. A to pak jdu ráda zase " mezi lidi".

 

Když jsem dočetla tu zajímavou knihu, rozhodla jsem se vyzkoušet, jestli podvědomí (jeho moc) může fakt tak silně působit. Jestli zapracuje. A jak  se to celé  vlastně projeví.

 

Podle příkladu z knihy jsem si proto několik dnů, v duchu opakovala:

 

"Někde existuje člověk, který mne dodnes miluje a ten se mi brzy ozve". A opakovala jsem si to tak dlouho, že jsem tomu sama začala věřit.


Nejprve mi tedy volala sestřenice Marie.

 

Ozval se jí kamarád zesnulého manžela. Chtěl znát číslo mého mobilu. Musí se mě prý nutně na něco zeptat. Tak mu jej dala.
To jsem ještě byla v klidu.

 

V zápětí to ale  přišlo.


"Ahoooj, Évii, tady je Péépa, no ze Štatlu, z Oltecu , néé !!.."Ozvalo se širokým brněnským  slangem, zvaným  "hantec".


" Copak se na mě nevzpomínáš? Néé ? Noo, přece se známe ze svatby Mááni. Já jsem vám přece vezl dom tenkrát to cukroví, nevííš, a pak jsme byli na kaféé  a "...

 

Ježišmarja, to není možný.

 

Vždyť tu svatbu měla Marie před více než třiceti lety. Co ten člověk po mně dneska  chce? To je snad už dávno promlčený.


"Jéé, Ty si mně nepamatuješ? A já na Tebe furt vzpomínám!! A Évi, séš sama? No, já už su vdovec. A kde teď bydlíš? Nóo, kdybych jako  jel náhodou kolem… Néé ? To je škoda...

A tak  můžu Ti aspoň někdy zase zavolat?"

 

Kristova noho, co jsem komu udělala.

 

A co jsem to vyvolala za duchy. To moje podvědomí je zřejmě zmetek a vůl.


Ze všech mých velkých, osudových lásek si vybere zrovna jakéhosi  Pepu (z depa). To je teda masakr.


Jenže jsem si to vlastně zavinila sama. Nečetla jsem toho Murphyho dost pozorně. Kdyby jo, věděla bych, že takhle obecně svoje přání zadat prostě nemůžu a nesmím. A teď to mám.

 

Moje podvědomí totiž vůl není, to bude někdo jiný.

 

15195NTM.png

 

A na moje zadání reagovalo naprosto správně a přesně. Jen já jsem zapomněla to podstatné. Neřekla jsem mu, že ta hledaná milující bytost má být současně i bytostí milovanou.

 

Příště to musím  přesně konkretizovat.

 

Barva vlasů, výška, věk, povolání, stav, náboženské vyznání, světový názor, sexuální orientace. Případné třeba i znaménko za levým uchem.

 

Jinak se dočkám podobného  překvapení.

 

Po této zkušenosti, milé dámy, ženy, děvčata a holky. Než uděláte podobnou blbost, zvažte, jestli opravdu chcete vědět, kdo že vás to furt a pořád ještě miluje.

 

Bez podrobného označení a popisu by se vám taky mohl ozvat někdo, koho zrovna dvakrát nemusíte.


Ať už ze spolužáků, z bývalé mateřské školky, z tábora, chmelové brigády, jesliček nebo tak. To by ostatně ještě nebylo to nejhorší.


Taky byste se ale mohly rovnou octnout v Poště  pro Tebe.

 

Mnohá sladkokyselá setkání bych vám taky moc nepřála. Já osobně bych tam třeba toho Pepu vidět nechtěla a taky asi nevydýchala. I když moje vnoučata by se bavila docela dobře.

 

Moc podvědomí existuje.

 

To teď vím jistě. Už ale milující, ale ani milovanou bytost vyvolávat raději nebudu. Na stará kolena už tohle vědět nepotřebuji.

 

“A Pepo ze Štatlu (z Oltecu), zavolat zase někdy určitě můžeš. Nejraději  třeba zase za dalších třicet let.“



Eva Tichá 

Ilustrační foto: Autorka

Koláž: nexus



 


Hodnocení článku

Hodnotilo 30 čtenářů průměrem 4.93 bodů z pěti


Čtěte také:

HOROSKOP PRO VŠECHNA ZNAMENÍ - SRPEN 2015 
Hromosvod, nebo hromový kámen? Poradí Reprobus 
Chcete umět vidět auru? Není to vůbec těžké… 
K+M+B: A proč? 
Podzimní magie - Tak teď ta láska 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 20:40
 

Moc pěkné. Ten pocit taky občas  mívám. Jak život přihraje něco, co potřebujeme. Třeba jen maličkosti. To je ten zázrak a moc podvědomí.

 
#115793

post Zaslal: 04.09.2014 18:53

Odpověď na příspěvek #115785
Uživatel: Slávka3

Říká se, že když si něco hodně moc přejeme, nebo to nutně potřebujeme,...
 

To je moc hezký příběh. Smile

 
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 18:03

Odpověď na příspěvek #115764
Uživatel: vercini

Jo určitě je to praktické, moje sestra to tak občas řeší, má...
 

Presne,ten pocit je k nezaplaceni,vune nove knihy.

 
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 18:00
 

Říká se, že když si něco hodně moc přejeme, nebo to nutně potřebujeme, nakonec to k nám nějak přijde. Mám také takový příběh, na který ráda vzpomínám. Před lety mi během 14 dní zemřeli oba rodiče. Když se blížily Dušičky, snažila jsem se, aby hrob byl pěkně nazdobený, ale jaké bylo moje překvapení! Někdo z hrobu všechno ukradl, i vázu s květinami. Byl pátek navečer, všude už zavřeno, abych mohla koupit vázu novou. Byla jsem z toho smutná a stále jsem přemýšlela, co budu dělat. Ráno jsem jako vždy šla se svým psem na procházku, šli jsme parkem, nikde nikdo a uprostřed hlavní cesty stála úplně nová hřbitovní váza. Nevím, jak se tam objevila, prostě jsem ji jen potřebovala. Tento příběh je pravdivý, kolikrát s dětmi vzpomínáme, kdo nám ji asi poslal.

 
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 13:45

Odpověď na příspěvek #115752
Uživatel: carmila666

spousta knizek,pokud je hned nemate moznost sehnat se daji stahnout na ulozto.cz,pro me to je...
 

Jo určitě je to praktické, moje sestra to tak občas řeší, má také el. čtečku, ale taková papírová voňavá kniha...nad to není. Miluju ten pocit, když si nesu domů novou knížku..Smile

 
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 13:41

Odpověď na příspěvek #115755
Uživatel: Evika

Je to tak. Navíc tahle "pracovní" kniha od Louise H. má některé...
 

Tu si musím pořídit! Taky jsem po prvním přečtení 1. dílu byla z té knihy paf. Takže od této pracovní, teda dost očekávám.Laughing

 
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 12:18
 

Je to tak. Navíc tahle "pracovní" kniha od Louise H. má některé stránky podobné školnímu sešitu s řádkami a  s tituly v úvodu.  Nebo po Tobě vyžaduje nakreslit na prázdné místo jednoduchý obrázek. Pak si to vyhodnotíš.

Takže přímá tzv. "práce s knihou" se zde předpokládá.Ok .

 
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 11:52
 

spousta knizek,pokud je hned nemate moznost sehnat se daji stahnout na ulozto.cz,pro me to je prakticke i vzhledem k memu neustalemu cestovani,kdyz jsem tahaa sebou 5-6 knizek v kufru,nedalo se s nim pak hnout,ted si to sthuji do pocitace a jedou semnou,ale priznem se ze touha je mit i doma v knihovne je tak silna,ze si je stejne pak i koupim.

 

 
Avatar
post Zaslal: 04.09.2014 09:35

Odpověď na příspěvek #115576
Uživatel: Evika

Mám od Louise ještě 2.díl pod stejným názvem, ale s...
 

Ahoj Evi, moc díky za tip na 2. díl. Ten 1. mám už roky a vůbec jsem nevěděla, že vyšlo pokračování. A zároveň, tím, jak jsem hledala na netu ,,pracovní knihu", jsem narazila na další, opět stejný název a podtitulek ,, osobní příručka " a podle popisu také mimořádně užitečná.

 
Avatar
#115576
Miluj svůj život

Evika
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 02.09.2014 12:37
 

Mám od Louise ještě 2.díl pod stejným názvem, ale s podtitulkem "pracovní kniha" -nepostradatelný doplněk stejnojmenného bestselleru" Jsou to vlastně taková duševní cvičení, např.Kdo jsi a v co věříš. Jsou tam různé pojmy ke kterým do knihyI got it píšeš, co pro Tebe znamenají (úspěch, peníze, láska, bůh...), co máš ráda, z čeho strach a obavy, k čemu odpor.. je to nabitý a hodně se o sobě dozvíš.

 
Avatar
post Zaslal: 02.09.2014 12:05

Odpověď na příspěvek #115559
Uživatel: Evika

Ahoj, Kaylie, to se zase spraví, neboj.Mně v tzv.těžkých chvílích...
 

Jejej, to byla první kniha tohoto žánru, kterou jsem přečetla a to cestou k rodičům - v autě!

Zrovna mi přišla z Knižního klubu.

Hltala jsem ji jak blázen, pak ji několikrát četla celou pořádně, dnes už pomalu není nikdo, kdo ji nečetl, od této autorky jsem však četla jen toto.

A kdyby se tím člověk řídil, myslím, že to stačí... jen kdyby... že jo?Rock

 
Avatar
#115565
kniha Murphyho

Evika
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 02.09.2014 11:24

Odpověď na příspěvek #115528
Uživatel: Kaylie

Dá, v e-shopech i mají kolem 146 kč,  já mám od tohoto autora...
 

Ahoj, Barbie, jsem ráda, že se Ti článek líbil, dík. Knihu mám už dlouho, tu moji vydal Knižní klub v roce 1996. Jestli ji budeš shánět, nezaměň ji za Murphyho zákony ( tzv.zákony schválnosti), ta je známější, legračnější, ale o něčem jiném. Ale taky dobrá a poučná, možná ji znáš nebo některé výroky z ní.

 
Avatar
post Zaslal: 02.09.2014 10:55

Odpověď na příspěvek #115529
Uživatel: Kaylie

Není co dodat, já to cítím taky tak. Když budeš stále...
 

Ahoj, Kaylie, to se zase spraví, neboj.Mně v tzv.těžkých chvílích nejvíc pomohla kniha Miluj svůj život od Louise L.Hay. Z počátku jsem ji ani nemohla vstřebat. K mému vlastnímu překvapení jsem se dost nabrečela, jak mě kniha rozložila. Tolik věcí jsem dělala špatně a proti sobě. Přečetla jsem ji mnohokrát, na jedno čtení to není. Dodnes se k ní vracím, když něco zaskřípe a mám pocit, že na tom nesu svůj podíl. Okolnosti ale nejsou vždycky příznivé, aby se člověk mohl cítit dobře.   

 
Avatar
post Zaslal: 02.09.2014 07:24

Odpověď na příspěvek #115464
Uživatel: Evika

A ještě jeden Tvůj postřeh. Ta přítomnost je důležitá. Nejsem...
 

Není co dodat, já to cítím taky tak.

Když budeš stále hořekovat, navíc v přítomném čase, podvědomí to bere tak, že to tak má být a poroučíš mu to.

Naprosto jsi to vystihla. Ale tok myšlenek sledovat a regulovat je dost těžké, leč dá se to.

 

Jeden čas jsem byla šťastná doslova bez výhrad, měla jsem ze všeho radost, přála jsem ji všem lidem, spokojená, nadšená, dobré a výnosné zaměstnání, zahraniční dovolené, doma vše OK, prostě šťastná, zakázala jsem si své oblíbené katastrofické scénáře, minulost hnala, jen jsem na ni pomyslela a nevím hak to je možné, fakt to fungovalo.

 

Pak se to nevím čím zvrtlo a letěla jsem zpátky k zemi jak hruška a to víš, jak jsem začala asi přemýšlet, doslova přivolávat smůlu a taky se mi to docela slušně dařilo.... prostě něco na tom je.

 
Avatar
post Zaslal: 02.09.2014 07:16

Odpověď na příspěvek #115518
Uživatel:

Super článek, snad se dá sehnat.
 

Dá, v e-shopech i mají kolem 146 kč,  já mám od tohoto autora snad kromě této knihy všechno co vyšlo, ale už této literatury mám tolik, že mám pocit, že je stále dokola (ona ale to je pravda, to zas ano).

Jak vidno, moc mi to nepomohlo, jsem nějak moc tvrdohlavá, protože těch knih, co se omílá to samé, mám na desítky a..?

Ona stačí jedna kvalitní, ale vracet se k ní a držet se všeho. Murphy má moji důvěru, on s tím tak nějak začal první  co u nás vycházelo.

 

Pomalu ale jistě se z toho stává výnosný byznys, už neznám člověka, co tyhle knihy nečte, to bychom byli všichni zdraví a bohatí, tak jednoduché to zas není, za ta léta to vím...

 
#115518
Evika

post Zaslal: 02.09.2014 06:31
 

Super článek, snad se dá sehnat.

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 23:26

Odpověď na příspěvek #115462
Uživatel: Kaylie

Samozřejmě - zapomněla jsem na jednu věc, musíš pro to také něco dělat...
 

A ještě jeden Tvůj postřeh. Ta přítomnost je důležitá. Nejsem žádnej psycholog, ale toho jsem si taky všimla. Podvědomí vůbec nezajímá minulost a nepracuje ani s budoucností. Jedna moje kamarádka na dotaz jak se má, odpovídá pravidelně čtyřmi slovy. "Stojí to za h...o. Vždycky mě tím pobaví. Jenže si tím říká o to, aby to tak skutečně bylo. Lépe by podle mne udělala, kdyby říkala "mám se dobře", i když to teď zrovna není na sto procent. Má větší naději, že se dobře mít co nejdřív bude. Tak to aspoň vnímám...

 

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 23:06
 

Je to tak. Taky jsem měla vysněnou zahradu, pořád se nedařilo. Nákres chatičky, stromů, atd. Měla jsem to v sobě uložené. Pak jsem náhodou četla inzerát-nikdy předtím ani potom jsem tyto noviny v ruce neměla a inzeráty nepročítala- a bylo to ono. Co bylo až neuvěřitelné jak se moje přání, zobrazené na papíře, krylo se skutečností. Samozřejmě není to vždycky tak jednoduché ani přímočaré. A jak říkáš, nesmí se taky tzv. moc "tlačit na pilu". Viz např. touha po dítěti. Ta je často tak velká a urputná, že je sama na překážku jejího splněn. Teprve až poleví, stane se.

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 21:39

Odpověď na příspěvek #115461
Uživatel: Kaylie

Máš pravdu. Jakmile si řekneš, že  to nedokážeš tak to...
 

Samozřejmě - zapomněla jsem na jednu věc, musíš pro to také něco dělat sama a nečekat na zázrak....

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 21:38

Odpověď na příspěvek #115459
Uživatel: Evika

Představuji si to-samozřejmě zjednodušeně a jen jako příklad asi takto: muž...
 

Máš pravdu. Jakmile si řekneš, že  to nedokážeš tak to taky nedokážeš.

Ne proto, že je podvědomí lenivé, ale bere to jako že to prostě nechceš. Jako příkaz.

Pokud ale budeš věřit a představovat si, že onu věc máš, v duchu s ní budeš, budeš podnikat v duchu jízdu v onom autě, tak se to prý splní, nějalé zkušenosti s tím mám, ale ne s ničím velkým.

Musí se používat pouze PŘÍTOMNÝ čas, ani pochybovat, ani možná... jednou... spíš to prožívat.

 

Je to snadné číst, horší dělat, nesmíš sklouznout k nějakému jakoby nátlaku apřát si to nějak moc urputně, tak jen jakoby mimochodem, samozřejmě, jestli mi rozumíš.

 

Já jsem takto nejen prodala chatu, ale koupila chalupu a to vždy v podstatě tehdy, kdy jsem už na to nějak přestala ustavičně myslet a mlít nějaké formulky... oba prodeje proběhly strašně zajímavě a vůbec ne tak, jak jsem se snažila to uskutečnit.

Ti lidé si nás vyhledali v obou případech sami...

 
Avatar
#115459
Pro Birlibán

Evika
Zaslat zprávu
Přidat do přátel
post Zaslal: 01.09.2014 21:18

Odpověď na příspěvek #115450
Uživatel: Kaylie

Myšlenky se materializují a vrací zpět. Představte si, že stavíte...
 

Představuji si to-samozřejmě zjednodušeně a jen jako příklad asi takto: muž vidí krásné fáro. Řekne si v duchu-tohle bych chtěl taky. A v zápětí si pomyslí:" ale já je nikdy mít nebudu, protože jsem bez peněz, smolař, chudák..atd."Svému podvědomí tím vyslal vzkaz, že tohle auto nikdy mít nebude.Měl by si správně říct: tohle chci a budu je dřív nebo později určitě mít". A jeho podvědomí by mělo začít "makat" na tom, aby se to splnilo. Musí mu to ovšem důrazně a často připomínat, je dost lenivé, pokud jsem si všimlaROFL

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 20:58
 

Díky, konvalinko a ostatní popelky, za příznivý ohlasSmileMyslím si, že člověk má v sobě hodně energie, síly a možností, o kterých většinou ani netuší. A pokud už něco ví, jen je správně a včas použít a využít. Ne ze sobeckých důvodů, ale proto, že se konečně naučil mít  rád sám sebe a furt se ( i podvědomě) netrestat.

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 17:05

Odpověď na příspěvek #115451
Uživatel: Konvalinka

Super článek, moc jsem se pobavila
 

To tedy ano, holt člověk opomene maličkost a je to  někde....

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 16:24
 

Super článek, moc jsem se pobavila Wink

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 16:23
 

Myšlenky se materializují a vrací zpět.

Představte si, že stavíte dům z myšlenek, každá myšlenka je cihla.

 

Máte špatné myšlenky, tudíž tuze nekvalitní materiál. To to bude vypadat. Spadne vám na hlavu, či bude šeredný?

Máte dobré myšlenky, myslíte s láskou na druhé, cihly jsou pevné a dům stabilní a krásný.

 

No, vyberte si, kde chcete bydlet, je to na vás.

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 15:05

Odpověď na příspěvek #115445
Uživatel: benja

Jo jo, člověk by měl být hodně opatrný se svými přáními....
 

Ja asi (urcite)taky nedokazu dohlednout az na konec, tusit vsechny souvislosti. Je to jako zkouset videt za roh...

Stejne je to ale silaLove it

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 14:46
 

Jo jo, člověk by měl být hodně opatrný se svými přáními. Taky jsem si jednou něco úpěnlivě přála a když se mi to splnilo, bylo to peklo :o)

 
Avatar
post Zaslal: 01.09.2014 14:35
 

Evi,

moc dobry clanek k zamysleni, diky.

Osobne verim, ze myslenka dokaze pritahnout *akci* apod. Jsem zatim dost na stiru obe skloubit dohromady :(.

Takze jdu shanet knihu a pak sprtat.Smile

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist