Budete první, kdo vyluští vyšehradskou záhadu?

Asi nebudete, ale co kdyby náhodou a tak vám o ní povím. Ostatně jsem vám to v týdnu slíbila. Kdybyste na to přišli, patně bude vaše jméno někde zapsáno, nebo po vás později pojmenují onu záhadu. Pokud se tedy někdy rozhodnete navštívit v Praze Vyšehrad, což vám vřele doporučuji, narazíte cestou k chrámu Petra a Pavla na tři zvláštní o sebe opřené sloupy…

7264Zjg.jpg

 

Jsou v parku, před hřbitovem slavných.

Na první pohled nejsou ničím zajímavé. Snad by vás pouze mohlo napadnout, kdo sem dopravil tři kusy žuly a jen tak je o sebe opřel.

 

Ne, není to výstava nějakého abstraktního umělce.

Někteří, zvláště pak křesťané ze 17.století budou přísahat, že je sem přinesl čert.

 

Konkrétně čert, který se vsadil s jakýmsi knězem, kterému sloužil, a jemuž se pak nechtělo s pekelníkem odejít, když mu vypršela smlouva.

 

A tak čerta přiměl uzavřít s ním sázku.

Měl být zbaven povinnosti odejít do pekla jako daň za služby, které mu čert prokazoval, když se čertovi povede donést sloup z chrámu v Římě dřív, než tady kněz ukončí mši.

 

To by se pekelníkovi s klidem povedlo, kdyby knězi nepomáhal svatý Petr, který čerta cestou několikrát shodil a všelijak ho zdržoval.

 

Čert sloup sice donesl, ale pozdě.

A tak se namíchl a mrštil jím na kostel, kde prorazil střechu. Sloup se tak rozlomil na tři kusy.

 

7268OTY.jpg

Osobně si myslím, že to není pravda.

Ne, že bych měla něco proti legendám, ale prostě se mi nechce uvěřit, že by se Svatý Petr snížil k něčemu, co není fair play. To by svatí dělat neměli a vlastně to může Petra pěkně míchat.

Kdo ví.

 

7266ZmE.jpg

Ve skutečnosti je každá ze tří částí sloupů z jiného druhu žuly, takže se jedná o zbytky tří sloupů. A proč by se čert z pilnosti tahal se třemi, že?

 

Navíc jsou o mnoho starší, než ze 17.století.

 

Sloupy jsou už dlouho oblíbeným předmětem psychotroniků, kteří tady přímo mlaskají, nad obrovsky silným proudem energie tryskajícím z vrcholků kamenů.

 

Také citliví jedinci se v jejich blízkosti cítí podivně.

Někdo dobře někdo zle.

Mě tu moc dobře nebylo, ale je to prý u každého jiné.

 

Můžete to také zkusit.

Stačí nad kameny podržet dlaň a v momentě ucítíte teplo.

 

Onou záhadou, kterou jsem slíbila, ale nejsou samotné sloupy, nýbrž nápis na nich.

Doposud nikomu, a to ani odborníkům, se ho nepovedlo rozluštit.

 

Když se skloníte a podíváte se dobře na vnitřní stranu jednoho ze sloupů, uvidíte nápis :

 

S M M R I E M W

 

Pokud se vám povede přijít na to, co písmena znamenají, budete první na světě a Vyšehrad i Praha a Česká republika bude mít o záhadu méně.

 

7267NWZ.jpg

 

Jen napovím, že sloupy snad měly být buďto součástí jiného kostela z 16.století, nebo jsou ještě starší a sloužily pohanským kněžím k určování času.  

 

To ale zdaleka nezodpoví otázku, proč by se sem s těmi kusy žuly někdo vlekl (když pominu čerta), aby je jen tak vetknul do parku.

 

A dále to nevysvětluje jejich energetický potenciál.

 

Moje teorie vychází z reality dávných lidí a jejich pohledu na svět.

Pokud věděli, že sloupy vyzařují energii, což tehdy cítili asi tak stokrát lépe než my, a také si takových míst a předmětů považovali, pak je sem umístili právě proto, že zde měli cosi nabíjet, chránit, na něco působit, cosi eliminovat, nebo naopak zesílit.

Považme také, že je to Vyšehrad.

 

Tajemný nápis se mi taky nepovedlo rozluštit, ač neustávám ve snahách.

Nenechám se odradit.  Napadla mě i hebrejština a všechny jazyky, které mají pro čísla i možnost zápisu v písmenech. Zatím nic.

 

Třeba budete úspěšnější.

 

No a kdybyste náhodou vyrazili na Vyšehrad za sloupy, dejte si pozor, protože:

 

I Vyšehrad má svůj přízrak.

 

A hnedka vzácný. Není jím nikdo jiný, než sám Horymír a jeho kůň Šemík. Aby se tady taky po setmění nezjevovali, když odsud společně skočili do Vltavy.

 

Asi málokdo má tak chytrého a obětavého koně, jakého měl Horymír.

Tento český vladyka, byl knížetem Krřesomyslem odsouzen k smrti, která měla proběhnout právě na nádvoří Vyšehradu.

 

Těsně před vykonáním rozsudku Horymír požádal, aby se směl naposledy projet na svém koni Šemíkovi, což mu bylo umožněno, neb poslední přání se plnilo už tehdy.

 

Jednou objel Šemík nádvoří, podruhé jej objel a napotřetí Horymír pískl a Šemík se mohutným skokem vrhnul z vyšehradské skály.

 

7269NjU.jpg

Dopadli do chladných vod Vltavy.

 

Šemík se svým pánem doplaval ke druhému břehu, a pak už společně uháněli k Neumětelům.

Bohužel se Šemík při skoku zranil. Svého Horymíra věrně donesl až do Neumětel, kde pak na následky vnitřního zranění zemřel.


 

7265YjF.jpg

 

Že to je jen legenda?

Že je vyšehradská skála tak vysoká, že by to žádný kůň nedal?

Jenomže, podloží se za léta dost propadlo, tvořila se silnice, která tu před tím nebyla….a vůbec, jeďte se podívat do Neumětel. Šemík tam má pomníček!

 

7272YmM.jpg

A když budete mít štěstí, můžete vladyku Horymíra a jeho Šemíka vidět i na vlastní oči.

Zjevuje se po setmění podél vyšehradských hradeb, kde kolem překvapených turistů často rychle projíždí v podobě přízraku.

Poznáte to podle toho, že se náhle zvedne v těch místech vítr, který voní senem.

 

Praha je přímo prošpikovaná přízraky, strašidly a magickými místy.

Kdybych měla vypsat jen ty, které znám, vydalo by to na knihu.

A tu jsem taky napsala.

Tohle byla vlastně pro vás upravená ochutnávka z ní. Wink

 

Michaela


 

vizitka Kudláčková



Hodnocení článku

Hodnotilo 11 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Ankh – Klíč k Nilu : Pozor, může vám pomoci, ale i ublížit! 
HOROSKOP PRO VŠECHNA ZNAMENÍ - SRPEN 2016 
Léčivá magie kaštanů a patron Cernunnos 
RYBY: Mocné jsou jen ve své říši – jako Neptun 
TAROT ODPOVĚDI 4.4,2014 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 12.10.2012 20:57

Odpověď na příspěvek #27167
Uživatel: rak177

Nejsi cvok,chápu,znám a vím.Jo a lípy voní opravdu...
 

Dík...vím , že víš o čem mluvíš  a Hypatia odhalila můj nos zabořený do kytice šeříku...jak to holky víte?

 
Avatar
post Zaslal: 12.10.2012 00:45

Odpověď na příspěvek #27188
Uživatel: Tomáš Žebrák

Já se příznám, že patří, tedy patřila. To se zase...
 

Nikam nechoď,voda je studená a drahá..Míša nám už o ní řekla myslím v nějaké ranní kávě.Tak se těším.Rock

 
Avatar
post Zaslal: 12.10.2012 00:31

Odpověď na příspěvek #27165
Uživatel: rak177

Tak to vím naprosto přesně....,že ta otázka nepatří mně..
 

Já se příznám, že patří, tedy patřila. To se zase tlačím do diskuze a ani si pořádně nepřečtu článek nad ní. OMG

Byl jsem překvapený, jak je možné, že víš o knížce. A až pak jsem si všiml, že Míša o ní v článku píše...

Tak proto to ten údiv.

Jdu se Toilet

 
#27173

post Zaslal: 11.10.2012 17:53

Odpověď na příspěvek #27167
Uživatel: rak177

Nejsi cvok,chápu,znám a vím.Jo a lípy voní opravdu...
 

Vůni lip a šeříků miluju!

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 15:46

Odpověď na příspěvek #27166
Uživatel: Kaylie

Hřbitovy jsou hned po lese mým nejoblíbenějším místem...
 

Nejsi cvok,chápu,znám a vím.Jo a lípy voní opravdu omamně,také mám tu vůni ráda.

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 14:53

Odpověď na příspěvek #27164
Uživatel: rak177

Na hřbitově je mi opravdu dobře,mám je ráda.
 

Hřbitovy jsou hned po lese mým nejoblíbenějším místem odmala. Nesmějte se, ale nejsem morbidní - chodila jsem tam i randit.

 

Tady - ještě když jsme jezdili na chalupu, byla nádherná vlahá letní noc a já se šla sama projít, telka a pít mne nebavilo...měli jsme tu známé, kteří sem pravidelně jezdili s námi.

 

Šla jsme prostředkem silnice, kde je provoz jak blázen, ale všude klid, nic nejelo byla noc.

 

Jak mi mi bylo skoro 50, tak jsem si poskakovala a byla šťastná, nevýslovně šťastná. dohospala jsem si to nechtěně až ke hřbitovu.

Zarazila jsem se.

 

Nebyl uzamčený, vešla jsem dovnitř a usedla na lavičku, právě kvetly staleté lípy a tu omamnou vůni v noci a čistém vzduchu popsat neumím, ale ještě teď ji cítím. 

V tom začala odbíjet půlnoc.

Nejsem strašpytel, ale pocit to byl divný. Nic, seděla jsem dál, voněly lípy, zvonily něžně zvony a já přála všem těm, co si tu už ustlali přede mnou věčný klid a mír, takový, jaký jsem zrovna měla v duši....

 

Ráda na tu noc vzpomínám, ač jsem byla doma nařčena cvokem:-)))))

 

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 14:39

Odpověď na příspěvek #27135
Uživatel: Tomáš Žebrák

 jak to víš??
 

Tak to vím naprosto přesně....Laughing,že ta otázka nepatří mně..

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 14:35

Odpověď na příspěvek #27135
Uživatel: Tomáš Žebrák

 jak to víš??
 

Na hřbitově je mi opravdu dobře,mám je ráda.

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 10:33
 

Na vyšehradském hřbitově jsem tedy zatím nebyla, mám to hodně z ruky, ale obecně na hřbitovy, zvlášť na ty vesnické chodím ráda, nakonec, přímo vedle jednoho bydlím. Cítím to jako klidné místo, tam se asi zřídka někdo hádá, že by se tam lidi mlátíli, nebo vraždili, to si taky nemyslím, a že tam někdo pláče- pláče pro toho, koho miloval, to mi připadá taky dost pozitivní. Osobně mám hřbitovy ráda.

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 07:57

Odpověď na příspěvek #27142
Uživatel: O.M.B.

Na tom hřbitově může působit i naše vlastní vědomí o těch,...
 

Na mě ten hřbitov působil tak nějak falešně, přeplácaně, nadutě. Jako když je ten odpočinek a vzpomínka na ty, co tam leží neustále násilně buzen.

Byl to zvláštní pocit, úplně mi dral jak drápy vnitřnosti.

Třeba na židovským je klid, mír a ticho. Tam spočineš v klidu, tady jsem měla neustále pocit, že mě ty mrtvý hrabají až do žaludku v nějaký zoufalý touze něco urvat.

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 07:25

Odpověď na příspěvek #27142
Uživatel: O.M.B.

Na tom hřbitově může působit i naše vlastní vědomí o těch,...
 

Kam se ztratila? Nikdo o ni nepečoval, nikdo si jí nevážil, tak prostě umřela (ale třeba jen usnula, kdoví...)

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 07:10

Odpověď na příspěvek #27138
Uživatel: Renata Petříčková

ano ano, to je pravda, takhle to taky znám. Jinak mě na Vyšehradě bylo dost...
 

Na tom hřbitově může působit i naše vlastní vědomí o těch, kteří tam spí svůj věčný spánek a na nás doléhá tíha jejich velikosti. Mě svírala podivná úzkost na břevnovském hřbitově u hrobu pátera Opaska, Prof. Patočky i Karla Kryla...Kousek od hřbitova je pramen, kde údajně křtil Vojtěch před tisíci lety lid k lásce k bližnímu. Kam se ta láska ztratila? 

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 06:53

Odpověď na příspěvek #27136
Uživatel: O.M.B.

Vztyčené kameny jsou klíče země a ten nápis znamená, že se s nimi...
 

ano ano, to je pravda, takhle to taky znám. Jinak mě na Vyšehradě bylo dost blbě, hlavně na hřbitově. Nevím, čím to bylo, ale není to pro mě poutní místo, na které bych se nějak zvlášť toužila vracet. Ty čertovy šutry působí opravdu impozantně.

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 06:39
 

Vztyčené kameny jsou klíče země a ten nápis znamená, že se s nimi nemá a nesmí hýbat. 

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 04:02

Odpověď na příspěvek #27133
Uživatel: rak177

O Šemíkovi (a jiných)nám takto hezky vyprávěla učitelka...
 

WOW jak to víš??

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 00:55
 

O Šemíkovi (a jiných)nám takto hezky vyprávěla učitelka českého jazyka na základce na prvním stupni,moc nás to bavilo.Čertovy kameny jsou fakt  zajímavé,ale ty znám až od tebe.Už se těším,až zalehnu do postele s tvojí knížkou a budu číst,to bude žůžo.Love it

 
post Zaslal: 11.10.2012 00:31

Odpověď na příspěvek #27131
Uživatel: Eva_Fl

Ten napis znamena : zemreme.
 

WOW jak to víš??

 

 
Avatar
post Zaslal: 11.10.2012 00:27
 

Ten napis znamena : zemreme.

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist