Smrdí, ale v péči o milence se vyzná dokonale

Určitě ho znáte a já si na něj vzpomněla zrovna o víkendu, když jsem obdivovala a kochala se slunečnicemi, na které si možná ještě vzpomenete, když jsem je s touhou v srdci sázela. Tak z těch maličkačtých semínek, mám takovéhle giganty!!! V tomto případě, by ze mě byl Mičurin nadšen…

Ne ovšem ze všech mých pěstitelských aktivit by se rozpadl blahem na prvočinitele.

Například datle mi ještě nevyklíčily, túje se mi pořád resuscitovat nepovedlo a s okurkami to vůbec nevypadá, že bych prezentovala jejich sezonu. Odhaduji, že budeme mít tak tři- Když se zadaří, šest.

Neva, nevzdávám se.

Nikdy jsem se nevzdávala, jsem bojovník.

A byla jsem i v případě rostlinky, na kterou jsem si vzpomněla, když jsem měla nos dlouhou dobu zabořený do květu růže a pak jsem si ještě regenerovala namáhané mozkové buňky levandulí.

Obojí miluji.

Jak vůni růží, tak i levandule. Mimochodem, všimli jste si někdy, že každá růže voní trochu jinak?

Asi ano.

Mohla bych jmenovat desítky kytiček, které překrásně voní. Některé omamně, jiné romanticky, další v člověku evokují představu malého miminka, jiné třeba léta u moře a další lásku.

Vím ale jenom o jedné kytce, která v člověku evokuje starou mrtvolu, zdechlou velrybu, nebo neudržovanou žumpu.

Je to asi jediná kytka, která tak strašně smrdí, ale tak strašně, že pokud je její květ dostatečně velký, je možné a nestalo se to jednou, že po přičichnutí s sebou jeden dokonce sekne.

Asi už víte, jasně, ZMIJOVEC!

Nikdy se mi ho nepovedlo uvést do květu, přestože jsem jednu dobu měla několik exemplářů.

Vždycky jsem se strašně těšila na květ.

Tím víc, že kamarádka ho měla roky a pokaždé jednou za čas vykvetl, a byl pak vyobcován na balkon.

Já se dopracovala pokaždé k takové rozkošné a neškodné palmičce, která měla kmínek fakt, takový flekatý, že spíš než zmiji mi připomínal krajtu, ale nekvetla.

Dodnes nevím, co jsem dělala špatně, už jsem to také dost dlouho nezkoušela, ale klidně bych to zase zkusila.

A tady by se dal i bez obav odnést třeba na zahradu.

Ale už jsem ho dlouho nikde neviděla a kamarádka, která před lety zmijovce množila, a dařilo se jí, bydlí hodně daleko.

Svého času mě tahle kytka zajímala a tak jsem se i pídila po tom, proč tak nekonečně páchne. Mohla jsem i čichnout tehdy k tomu Blančinému, ale nebyl tak velký a tak jsem neomdlela. Prostě smrděl fakt exkluzívně.

Pokaždé je jeho květ větší.

Asi největší, jak jsem dohledala, je tenhle gigant. Je vskutku nádherný, pompézní a určitě by stálo za to ho vidět.

Tenhle je z Itálie.

Jiný vykvetl nedávno v Liberecké botanické zahradě.

Více je zde.

Říká se mu Áronova hůl, podle bratra biblického Mojžíše, ale je to až biblická záležitost.

Lidé ho například v Indii také připisují bohům, suší ho a dělají z něho chleba.

Jinde se části květu melou na mouku a někde se zase používají hlízy místo brambor jako příloha.

Uctívaný je ale odjakživa a na mnoha místech světa.

Někde je ženským květem a naznačuje lůno a jinde je zase mužským a tam je falickým symbolem.

A proč smrdí?

Vůbec to není proto, že by se chtěl chránit proti čumilům a případným nájezdníkům. Naopak, je to jeho svatební parfém.

Totiž, mouchy mají evidentně o krásné vůni zcela jinou představu.

Ostatně to víme už z toho, kam a na co nejraději sedají. To ale nesmí být blízko zmijovec. Tehdy každá moucha obratem zapomene i na to nejkvalitnější h … o a vrhne se na zmijovce.

Mouchy jsou po něm přímo posedlé.

No a svojí BEZBŘEHOU náklonností mu zajistí opylení, a tím i rozmnožení.

Zmijovec je mouchám dokonce ohleduplným druhem.

Když moucha přiletí a vleze si natěšená do něho, tak se jeho část zavře a ona nemůže ven.

Zmijovec má v plánu obcovat s mouchou celou noc.

Protože ale zmijovec ví, že láska prochází žaludkem, nabídne uvězněné mouše hodně zajímavé menu, bohaté na proteiny a moc dobré, takže se moucha velmi ráda zdrží.

Ráno ji zmijovec po rozevření propustí.

Pokud se moucha vyskytuje v blízkosti místa, kde roste více zmijovců, lze se domnívat, že dokud kvetou, má to moucha jako takovou sexy výkrmnu a erotický mejdan.

Zajímavé že?

Až se někde dostanu k cibulce, tak to zkusím znova.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]