Ryzce. Houby opomíjené neprávem? Rozhodně!

Já vím, že houbaření už pomalu odzvonilo, ale s touhle knihou se vyřádíte i v kuchyni. Škoda, že na titulní straně není mimo jiné i některý mimořádně chutě tvorný obrázek, který je uvnitř v receptářové části knihy. Ano, ryzce jsou houby sice známé, ale do košíku je obyčejně jen málokdo sbírá. Ani já bych se neodvážila. 

Ovšem po přečtení této knihy – a popravě mě stačilo se jen podívat na obrázky – jsem pojala obrovskou touhu přece jen, když mi štěstí někdy bude přát, se do ryzců zakousnout. Nakonec jsou to krásné, masité velké houby a když jsem v této knize nalistovala na konec, ke stránkám s mimořádně chutnými recepty, tak jsem se dokonale ztratila ve fantazii….

 

19000YTk.jpg

 

Autoři jsou precizní jako profesoři

 

S velkou pochvalou musím ohodnotit celý text. Autoři jsou odborníci na slovo vzatí a s nesmírnou až puntičkářskou péčí zpracovali každou větu, každý kousek textu. Kniha je rozdělena do několika částí.

 

První je o ryzcích obecně: tady se dozvíte, co je to za houby,  něco o jejich mléde, o tom, jak je podle několika základních  znaků rozeznat, charakteristika klobouku, třeně, dužiny, lupenů nebo vůní. Všechny tyto znaky se potom ještě jednotlivě rozebírají u každé ze 60 hub, které tu jsou i podrobně nafoceny.

 

Druhá část je o léčivých  látkách v ryzcích: to je jedinečná a ojedinělá část této knihy. Medicínská přesnost, vědci v akci! Asi nejsložitější část knihy, ale dá se říci, že laik bude žasnout a odborník se zaraduje nad přívalem informací. Obyčejný čtenář a obyčejný houbař si odnese hlavu jako balón a obrovskou pokoru nad těmito houbami, do kterých kdekdo v lese kopne se slovy: „Prašivka, bacha… ježiš a něco z ní teče, rychle pryč!“ Ha, a ode dneška si uvědomíte, že je to ryzec, který se svou léčivostí a obsaženými bioaktivními látkami v mnohém směle může rovnat třeba mediálně a kulinářsky profláknuté hlívě ústřičné.

 

18998MzE.jpg

 

Ryzec smrkový

 

TIP: Tou můžete mimochodem velmi dobře nahradit houby uvedené v receptech a vznikne vám tak na talíři dílo vizuálně celkem podobné, jako kdybyste vařili z ryzců.

 

18999YzM.jpg

 

Ryzec černohlávek

 

Třetí část je fotoatlasová: Je tu na 60 u nás rostoucích hub. Jedlých, nejedlých, dobrých i odporných, ba i jedovatých. Dozvíte se zajímavosti. Třeba u nás jedovatý ryzec kravský se na Ukrajině normálně konzumuje. Samozřejmě po náležité úpravě, ale… nebo že některé ryzce voní jako sperma a jiné jako kokos nebo strouhaná mrkev či jak okvětní lístky růží? Jsou to nepodstatné a zajímavé drobnosti, které nakonec v hlavě uvíznou a které tak činí tuto jen zdánlivě ryzí odbornou knihu, tak čtivou.

 

Fotografie jsou přesné, vypracované do detailů, houby jsou často obloženy i atributy svého nálezu, tu je lístek z břízy, tu lískový oříšek a také podle fotek poznáte, jde-li o nález letní nebo podzimní.

 

Poslední část je o vaření: co k ní dodat. Ryzce v pomazánkách a salátech. Ryzce nakládané jako pečenáče, zavináče nebo utopenci. To třeba pro mne byla zcela nová věc! Omáčky a horké polévky, pečená jídla, dušená, kombinace s masem, brambory, rýží nebo těstovinami. Báječná vegetariánská sekaná z ryzců a pak i království slaného pečení – pizza, záviny a štrůdly. Nebo tahle smetanová dobrota....

 

19001MDQ.jpg

 

Neodolatelné.

 

Jako bonus potom několik receptů věnovaných konzervování a to jak v sladkokyselém nálevu, tak i mléčným kvašením nebo v sádle nebo soli.  Navíc, když si představím, že nemusím být vázaná jenom na ryzce, ale mohu uvedené postupy zkusit na různých houbách – zdá se, že na nějakou dobu opustím masožravectví J))

 

O autorech:

Jiří Kovač: (nar. 1950, Trutnov) Od roku 1978 je členem České společnosti pro mykologii a houby jsou jeho celoživotní vášní. Je vynikající znalec hub se širokým rozhledem, přičemž se dobře orientuje i v mnoha obtížných a málo prostudovaných rodech hub. Známý je především svou dlouholetou fotografickou činností.  Svými snímky přispěl do mnoha českých mykologických publikací.

 

JUDr. Aleš Vít: (nar. 1953, Velké Hamry) Od roku 1969 žije v Praze a je členem České mykologické společnosti, kde se dlouhodobě věnuje problematice jedlých hub a jejich využití v kuchyni. Přispívá do časopisů a na houbařské weby, autorsky i fotograficky se podílel na několika houbařských a kuchařských knihách.

 

RNDr. Radomír Socha, Dr.Sc.: (nar. 1946, Krnov) Vystudoval obor fyziologie živočichů na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.  Do konce roku 2013 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích, publikoval ve svém oboru přes 150 prací, za které byl také oceněn presidiem AV ČR. Celý život se aktivně zajímá o houby, je členem České mykologické společnosti a autorem mnoha knih nejen o houbách, ale i o přírodě, publikoval také v řadě českých časopisů.

 

Jiří  Hák: (nar. 1945, Jaroměř) aktivní mykolog, který se specializuje především na rod pavučinců, později i holubinek a ryzců. Dost času věnoval kulinárnímu vyžití hub, především pak konzervaci. V soutěžích o nejlepší houby ve sladkokyselém nálevu získal třikrát republikový mistrovský titul. Je spoluautorem knihy Holubinky (Academica, 2011) a z jeho iniciativy díky spolupráci s RNDr. Sochou vznikla tato kniha.

 

Vydalo nakladatelství Eminent, 2015, www.eminent.cz

 

Foto: Eminent

 

Renata Petříčková


192NzA.jpg


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 8 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Je jaro, Béďo! Je jaro! 
Kočka - posel jara 
Krmíte holuby? Co do inteligence krmíte tříleté děti! 
Malý botanický kvíz o všechny psy světa 
V Praze pořád stoupá voda. Jak to vypadá u vás? Aktualizováno... 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 04.11.2015 09:12

Odpověď na příspěvek #166254
Uživatel: hanik

Manžel byl vášnivý houbař,Nebyl líný jet třeba na...
 

Haniku,já také nevím,proč už nesbírám holubinky,ačkoli jsem si na nich pochutnávala celé dětství. Letos u nás houby kvůli suchu nebyly,ale když jsou,tak o ryzce vyloženě zakopávám,protože je nikdo nesbírá. Taky občas zajedem na Českolipsko, ale ponejvíc se pakujeme tady u nás v Krušných horách,na které koukám z okna. A na Milešovce jsem byla naposledy coby studentka. Pořádaly se na ni noční pochody. Ráda na to vzpomínámSmile

 
Avatar
post Zaslal: 03.11.2015 06:58

Odpověď na příspěvek #165815
Uživatel: Andy

Já už holubinky taky dávno nesbírám, a to ze stejného důvodu...
 

Manžel byl vášnivý houbař,Nebyl líný jet třeba na Šumavu,ale od  nás je  kousek na českolipsko nebo jsme hodně jezdili na rakovnicko.On dovedl prolézt různá zákoutí a věděl co tam může růst.Cool V tomhle byl dobrý. Také pod Milešovku - to máme nejblíže.

 

Jednou udělal fatální chybu,sebral hořčáka. Uvařila jsem mimo smaženici i bramboračku,naštěstí to je houba,kterou zaručeně poznáte neb je celé jídlo hořké. U nás teda ta polévka - ve smaženici už hořčák nebyl.

 

Nevím proč ryzce nesbíral. Mohla jsem mu říkat,že já jeko holka jsem ho už znala,naši ho sbírali - vKrkonoších a dělali z nich výbornou omáčku. A to se nebál experimentovat s holubinkami.

 

Jo,jjo,kde jsou naše houbařské hodiy, můj nynější přítel Míra bohužel houby nesbírá,ale zase má jiné klady. Frown

 
Avatar
post Zaslal: 30.10.2015 17:58

Odpověď na příspěvek #165812
Uživatel: Kaylie

No vidíš, holubinky bývají, i když nic jiného neroste a...
 

Já už holubinky taky dávno nesbírám, a to ze stejného důvodu jako ty. Ale jako děcko jsem si s tím hlavu nelámala, takže jsem žádné schvalování nepotřebovala. Stačilo mi, že mi děda řekl, že jsou jedlé a výborné na kmíně. SmileDnes se s tou svou opatrností o plno věcí ochuzuju.

 
Avatar
post Zaslal: 30.10.2015 17:46

Odpověď na příspěvek #165788
Uživatel: Andy

Ano! Na sádle s kmínem a posolit. Takhle dělám ty masáky. Je to...
 

No vidíš, holubinky bývají, i když nic jiného neroste a já blbec je dodnes nesbírám.

Nejsem si jista a už to tak asi nechám, když ještě slepnu:-)

 

Asi bych to musela řádně nastudovat a schválit mi to ještě někdo, kdo je dobře zná.

A přitom prý jsou výborné a některé si zaměnit s ničím ani nejde.

Masáky jsem začala sbírat někdy v 19 letech, poprvé jsem byla vyhozena i s nimi, podruhé jsem je udělala, spapala sama a matka pro jistotu vyhodila i kastrol...

 

 
Avatar
post Zaslal: 30.10.2015 11:48

Odpověď na příspěvek #165722
Uživatel: Kaylie

Tak já je znám tuze dobře, u nás rostou jen někdy a v omezeném...
 

Ano! Na sádle s kmínem a posolit. Takhle dělám ty masáky. Je to neuvěřitelná dobrota. A jako děti jsme sbírali a takto konzumovali i holubinky. Je to nejlepší úprava všeho, co má "chladič"Ok

 
Avatar
post Zaslal: 29.10.2015 13:31

Odpověď na příspěvek #165687
Uživatel: Andy

Já to sice vím, že ryzce jsou jedlé, ale nějak nevzbuzují ve mně...
 

Pozor na Ryzec peprný, já když si nejsem jista, ochutnám, ne že by byl jedovatý, ale zkazil by svou "pikantností" celé jídlo.

Sbírám jen Ryzec smrkový, rádi rostou v trávě u smrkových lesů, v lese méně.

Jsou charakterističtí nazelenalým pruhem, ale to jak kdy a jak moc.

 
Avatar
post Zaslal: 29.10.2015 13:27
 

Tak já je znám tuze dobře, u nás rostou jen někdy a v omezeném množství, ale můj tatínek je miloval.

 

Jednou jsme byli v Nízkých Tatrách a tam je mohl kosit, co jich bylo.

Pamatuji se, jak poslední den jsme vyrazli a dovezli mu 4 bedny ryzců, naše málem šlehlo, tolik pohromadě jich v životě neviděli a to se zavařovalo!

Jinak je měl rád jen na sádle s kmínem a posolit. Mňam!

 
Avatar
post Zaslal: 28.10.2015 20:52
 

Já to sice vím, že ryzce jsou jedlé, ale nějak nevzbuzují ve mně důvěru. Z těch, co mají vespod "chladič", sbírám jen masáky. Ale toto se mi zdá být velmi zajímavé. jsem vášnivá houbařka.Musím si na ty ryzce posvítit.Ok

 
Avatar
post Zaslal: 27.10.2015 17:14
 

Mńam, houby mám moooc ráda -  v polévce, omáčku, praženici, smažené bedle.Smile

 
Avatar
post Zaslal: 27.10.2015 16:38

Odpověď na příspěvek #165634
Uživatel: Zázvorka

Ryzce smrkového (říkáme mu ryzec pravý) známe a...
 

začínají se mi sbíhat sliny na příští rok :-)))

 
Avatar
post Zaslal: 27.10.2015 12:54
 

Ryzce smrkového (říkáme mu ryzec pravý) známe a sbíráme! Úžasně kořeněně voní a chutná božsky! Dokonce je v jídle rozpoznatelný! Škoda jen, že letos to s houbama bylo slabounké, tedy spíše nebylo vůbec!

 
Avatar
post Zaslal: 27.10.2015 10:57

Odpověď na příspěvek #165630
Uživatel: divoka jahoda

Renatko...super článek. Ale mně ještě jako bonus evokoval vzpomínky do...
 

ano, to v té knize je. Ryzce byly v podstatě oblíbené houby našich babiček.

 
Avatar
post Zaslal: 27.10.2015 10:57
 

Fakt Míšo? Já teda včera vzala děti a prolezli jsme přírodní kouty města a našli jsme jen václavky a moc hezký nejedlý pýchavky... taky hezký nález.

Ale ryzcům už asi letos odzvonilo. Nicméně v lese bych se jich taky nebála. On ten smrkovej je docela snadnej k poznání, navíc, když to člověk najde pod smrkem :-D

 

 
post Zaslal: 27.10.2015 10:19
 

Článek bezva...ryzce jsem přidala do jídelníčku nejpozději ze všech. vyplatilo se. Ok

 
post Zaslal: 27.10.2015 10:11
 

Renatko...super článek. Ale mně ještě jako bonus evokoval vzpomínky do dětství, kdy mi babička opékala plátky z ryzce na obyčejných kamnech na dřevo....

děkuji

marieLaughing

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist