Anorektické lakovky – značka: Bezpečné

I přesto, že se letošní houbařská sezóna oproti předpokladům nakonec rozjela, je znát na každém kroku, že příroda je jaksi vychýlená. Minulý týden jsem vyrazila zase za houbami. No, byl jich celý košík a několik lidí si nevěříc nechalo ukázat úlovek, protože sami doposud štěstí moc neměli. Jenže za tenhle košík jsem se trochu styděla. 

Byl plný suchohřibů.

 

Což o to, houba je to dobrá, mám je moc ráda. Že bych však nenašla v lese nic jiného, ani růžovečku ani babku jednu jedinou, to se mi nestalo snad ještě nikdy.

 

Nějakých šest sedm druhů dotáhneme domů i za sucha.

 

To mne přivedlo k nápadu, že bychom se měli z letošní sezóny poučit a rozšířit si obzory o některý další druh, který roste, když nic jiného ne.

 

Že je klima extrémní, rozhodla jsem se také nebýt při zdi a z atlasu jsem vybrala tu nejodpornější houbičku, kterou jsem tam našla.

 

Lakovka ametystová.

 

Normálně podobné divnohouby očekáváte spíš v bláznivém americkém animáku nebo coby modelínové výtvory dětí.

 

Zavání psychedelickým výletem do vašeho nevědomí a už jen pohled na ně mne ještě do nedávna nutil instinktivně nutit děti obcházet lakovky obloukem a nejlépe ani nesahat.

 

Rozkaz zněl tentokrát jasně: neobcházet, sbírat.

 

Nebojte, šla jsem na to fikaně. Autora atlasu jsem pořádně projela googlem, takže vím, že se dodnes  těší pevnému zdraví a nadále pracuje v mykologické společnosti.

 

To může sice znamenat, že houby v lese jen očumuje, ale stejně tak, že se v nich fakt vyzná. Pro jistotu jsem  nagooglila ještě lakovku.

 

Krom toho, že má mít 2-5cm sklenutý klobouk, brzy na středu vtlačený, plochý, hladký…..bla bla bla, je výborná do polévek a možná záměna je pouze s jinými jedlými druhy lakovek.

 

Paráda.

 

O tom, že mám zakrnělý pud sebezáchovy, nesvědčí jen touha ochutnat fialovou ingredienci z kuchyně malé čarodějnice, ale i incident, kdy ke mně v lese přiskočil Ukrajinec s nožem namířeným proti mně.

 

Normálně bych ho měla utlouct košíkem, vzít děti na ramena a mazat z lesa hodně rychle a daleko.

Jenže on v té ruce kromě nože ještě držel holubinku a po chvíli jsem pochopila, že žádá rady, které sbírat a které ne.

 

Po palici nedostal.

 

Vyházela jsem mu několik fakt divných prašivek, vychválila klouzky a identifikovala ryzce.   

 

Když jsme se vydali směrem odkud přišel, protože jsem na ryzce dostala fakt chuť, tak nějak mi to začalo teprve docházet, že bych mohla být obezřetnější.

 

A pak jsme je našli.

 

OBRÁZEK SE PO KLIKNUTÍ ZVĚTŠÍ

11038ZmU.jpg

 

Na fialových anorektických nožičkách vykukovaly mezi zetlenými větvemi lakovky. Zdály se jak namalované, protože jejich vizáž nepřipomínala nic přírodního.

 

Oštípali jsme rychle kloboučky.

 

Třeň je totiž tuhý. Podle vůně připomínaly hlívu a podobné druhy hub. A stejně tak by jim to slušelo v octové nálevu. 

 

I přestože byl úlovek toho dne celkem pestrý a mezi suchohřiby byly klouzky, ryzce, kozáci, růžovky a nakonec i křemeňák, kloboučky lakovek dodávaly směsici hub veselejšího výrazu.

 

Po cestě domů synek fňukal, že on polívku s lakovkama nechce.

 

 „Jiříčku, přeci nevyměknem, podívej, jak jsou krásné,“ nechtěla jsem couvnout.

 

Doma jsem nachytala všechny tři děti nad košíkem s atlasem hub v ruce.

 

 „No dobře, věříme ti,“ pronesla dcera tónem předsedy rady bezpečnosti OSN a zapluly do pokojíčku.

 

V polívce ze zeleného květáku byla fialová lakovka opravdu efektivní.

 

Vítejte přátelé z kosmu.

 

Pořádat halloweenskou party, byla by naprosto stylová.

 

Příště jí chci zkusit použít do jídla, kam jindy kupuji například hlívu.

 

Dalšího hnusáka přidat do sbírky letos neplánuji a pevně věřím, že příští sezona bude méně napínavá, abych nemusela v atlase hub zase losovat, copak sebereme příště.

 

I když tenhle tip nebyl vůbec špatný sic na pohled odporný.

 

ToraToraTora


9373OTY.jpg


 

Toro, chytrý výběr. Lakovka je super a nedá se s ničím splést. Neboj, také jsem si prošla podezřením z plánování rafinované hromadné vraždy, ale zvykli si.  Přestože nechceš už žádné hnusáky, jednoho Ti nabídnu.

Stroček trubkovitý.

Hele. wink

 

11041ZmR.jpg

 

Je to dobrá houba, hodí se na všechno i do octa a záměna je vyloučená. Naučila je sbírat i své kamarádky, protože se nedá splést a většinou roste ve velkých trsech.

 

Já jí říkám černá liška, babička jí říkala Kuba.

 

Míša K.


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 5 čtenářů průměrem 4.6 bodů z pěti


Čtěte také:

Kořeněná, magická středa: FENYKL - Andělské koření pod ochranou pana chytrého 
Lomikámen. Květinka boha Urana a Vodnářů. Pomůže i vám 
Medová soutěž – máme výherce! 
Ta záhadná věc byla pytaya! Je to kaktus a uvnitř připomíná makovec 
Univerzální bolehoj: Jidášovo ucho! 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
post Zaslal: 18.09.2013 13:25

Odpověď na příspěvek #40322
Uživatel: ToraToraTora

ženské, jestli já tu famílii jednou neotrávím, tak se...
 

Laughing  mě se to nepovedlo za dvacet let. Ale pokaždé jsem v podezření.

 

Tomáš byl včera v lese (já mám smůlu) a místo sbírání houby fotil. Vedle běžných holubinek vyfotil i pár pokládků, včetně těch jedovatých. 

 

Nechala jsem to do ranní kávy pro vás. Je to fakt pro zapálenho houbáka pěkné podívání. Ok 

 
Avatar
post Zaslal: 18.09.2013 12:31
 

ženské, jestli já tu famílii jednou neotrávím, tak se dám vysvětit Smotlachou Ok

 
post Zaslal: 17.09.2013 14:19

Odpověď na příspěvek #40270
Uživatel: ToraToraTora

Hele, Míšo, možná tu trubku zvážím. není nad to...
 

Hele, tady v Kersku jsem stročky sbírala, je to tím smerem, tak třeba u vás taky roste. Je dobrej. Trochu něco mezi liškou a čínskými houbami.

 
Avatar
post Zaslal: 17.09.2013 11:59
 

Mrkni, šafránka červenožlutá je moc hezká houbička.

 
Avatar
post Zaslal: 17.09.2013 11:36
 

šafránky? tak na to kouknu, to mi nic neříká ani podle jména.

V hradeckých lesích se podařilo napřed udělat bezpečno, pak odklidili kmeny padlých a nalomených stromů, ale mnohé části nesou stopy těžké techniky, všude leží spadlé větve a některá místa byla zničena uplně, tam budou¨houbařit až naše děti. Proto si nejlépe zahoubařím u našich v rodném kraji. Ale když nechci jet daleko, tak už mám i místečka v Hradci, kde najdu a mám radost.

 
Avatar
post Zaslal: 17.09.2013 10:45
 

Toro, nejdřív jsem četla anorektické "lanovky", ale pak jsem si početla, zasmála a užila si to. Jsem též vášnivý houbař! Letos ještě sezónu čekám! Mile mě v minulých letech v Hradeckých lesích překvapilo, že jsme opakovaně našli klouzka bílého, což je vzácná a chráněná houba! Jezdím ráda i do Pardubických lesů, jsou jiné než naše (i jiné houby) a po větrné kalamitě se mi do těch našich ani moc nechce. Lakovky prozkoumám v atlase! Taky se snažím každý rok přidat další nový druh! Teď přidávám šafránky! Úspěšný "houbolov"!

 
Avatar
post Zaslal: 17.09.2013 09:38
 

Hele, Míšo, možná tu trubku zvážím. není nad to vybehnout do lesa, podříznout jeden trs a mít plný koš:)) Akorát si nejsem jistá, jestli roste u nás, protože jsem ho snad ještě neviděla. Kouknu do atlasu a za týden vyrazím , třeba budu mít štěstí

 
Avatar
post Zaslal: 17.09.2013 08:16
 

Já, která houbu nevidím, ani když mě volá, obdivuji lidi, kteří sbírají i ty houby, o kterých se domnívám, že jsou jedlé jen jednou.

 

Právě teď

Dnešní vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist