Škatulata hejbejte se...!

Má oblíbená rada pro mladé novomanželky zní, že by žena měla manžela v první řadě vykrmit, aby přestal být atraktivní pro sokyně. V řadě druhé by mu měla přerovnat skříně. Když nikdy nenajde ponožky v šupleti, ve kterém byly minulý týden, bude ztracený a získá pocit, že se bez ženušky zkrátka neobejde. V tom prvním jsem lempl. 

15154NDc.png

 

Manželova nejoblíbenější věta u otevřené skříně je: „už zase jsem zhubnul, podívej, jak mi padají kalhoty.“ 

 

Zabila bych ho.

 

Ať řekne, jak to dělá, vydá to knižně a šábnem se o zisk. Co mi jde bez návodů a samo od sebe je přerovnávání věcí. Pravdou je, že takto nečiním ve snaze udělat z manžela nesvéprávného, i když mu mé stěhování věcí zadělává již léta na pěkně macatý psychiatrický spis.

 

Když jsem byla malá, pravidelně jsme se sestrou stěhovaly pokojíček každého půl roku.

 

No, měly jsme společný jeden pokoj, tam toho moc nevymyslíte. I přesto jsme neustále šoupaly nábytkem, nebo si alespoň přehazovaly polštář a deku na posteli. Aby byla změna. Sestra vyvázla ve zdraví. Alespoň jsem nikdy neslyšela žádného z jejích partnerů naříkat, že by doma netrefil.

 

Mně to zůstalo a celkem slušně akcelerovalo.

 

No to víte. Když se nastěhujete k příteli, tak je potřeba trochu zamést stopy po předchozí paní domu. Jenže na poprvé to není nikdy ono, takže se zabydlíte a věci přerovnáte lépe. Jak jde život, máte spoustu báječných nápadů i reálných požadavků, takže trička šoupnete do jiné skříně, z jiné uděláte špajzku a do další vyrovnáte třeba kalhoty, kompoty nebo mrtvolu jeho ex.

 

A pak jsme se přestěhovali.

 

Jů, tolik volného místa a tak málo času. V banánovce pořád nemůžete lovit vhodné oblečení, nehledě na to, že po pár týdnech stejně všechno vypadá jak vytažené krávě z pod ocasu. Takže to honem vyskládáte, jakmile přivezou nábytek.

 

Když si po stěhování vydechnete, zjistíte, že na trička si budete potřebovat víc prostoru, zatímco manžel těch pár kousků opravdu nemusí mít v takové ratejně. No ale je tu ještě jedna skříň, kde by mohly být třeba jen kabáty a bundy, takže všechny šaty a svetry přeskládáte jinam. Nakonec šuple na jeho ponožky je přeci jen moc malé a vašemu spodnímu prádlu by se zde dýchalo lépe.

 

Co teprve v kuchyni, to je teprve peklo.

 

Takového vercajku, na to, že o víkendu uvařím teplé jídlo. Přišlo mi fajn dát roboty, mixéry, šlehače a vůbec všechny mašinky do jedné skříně a nástavce do šuplete. Jenže pak jsem si šuplata přerovnala, aby v jednom bylo všechno jenom plastové a v druhém jenom kovové a v třetím mám dřevěný váleček, vařečky a vál. Hezké že? Jenomže nástavec na tyčový mixér je kus z plastu a kus z kovu a nikdy jsem ho nedala do stejného šuplete. Jasně, že jsem ho také nikdy nemohla najít. A tak jsem ho i s nádobou uschovala k mixérům.

 

15153Njc.jpg

 

Dneska jsem měla chuť na cuketovou polévku.

 

Půl hodiny jsem jako šílená hledala po kuchyni ten blbej tyčák. Nakonec jsem to vzdala a po vzoru Magdaleny Dobromily cuketu pasírovala přes cedník. Ten jsem našla. Je celokovový.

 

 „Taková praktická věc by měla mít místo tak nějak víc při ruce,“ řekla jsem si a otevřela jsem skříňku. Cedník by vás tam napadlo dát, ale tyčový mixer ne. A přece…byl tam.

 

Knihovnu jsem měla radši hned spálit.

 

Napřed byl jednoduchý systém, který roztřídil svazky na ležáky a bestsellery. Jenže klasikům by bylo lépe, ležet tak vedle rodáků z vlasti. Ale přeci poezie nemůže být mezi prózou jen proto, že se autor narodil tady a ne někde jinde. Přerovnala jsem ji už snad desetkrát.

 

Vlastně pokaždé, když otevřu skříň nebo nakouknu do polic, září ze mne nadšení, že konečně dosáhnu dokonalosti. I když vím, že nedosáhnu, protože určitě za půl roku vymyslím nějaký nový báječný způsob, jak uložit doma to či ono.

 

Chápu, že rodina se může cítit lehce zmatena tím, že nikdy nenajde nic tam, kde to kdysi bývalo a všichni uvěřili, že to tam bude i příště. Nechtěla jsem jejich pocit umocňovat a tak jsem nedávno přerovnala pouze svůj pracovní stůl.

 

Kdybyste mě zabili, nenajdu výpisy z banky ani kalkulačku.

 

Sama sobě ukrajuji zbytky zdravého rozumu i volného času hledáním něčeho, co mohlo klidně kysat na svém místě další století. Kdybych ovšem nepojala nějaký geniální nápad, kde to bude kysat efektivněji, slušivěji či praktičtěji.

 

Ale už teď mám pocit, že uložení věcí našich dětí dozná jistých změn. Jsou momentálně u babičky a třeba budou po návratu z mírného přesunu věcí tak nadšené jako já. 

 

ToraToraTora


9373OTY.jpg


 


Hodnocení článku

Hodnotilo 14 čtenářů průměrem 5 bodů z pěti


Čtěte také:

Což takhle… salát od Lesandy 
Dýňová pomazánka s pečeným česnekem 
Holky, povaříme? Luxusní roláda, kterou zmákne každý 
Pařezova stezka 
Zapečená bramborová kaše s tymiánem 


Diskuze


Pro vkládání příspěvků je potřeba se přihlásit či registrovat.
Avatar
post Zaslal: 27.08.2014 15:28
 

takto jsem si dala kabelku na místo kde ji hned a logicky najdu.Pak jsem ji po dlouhé době potřebovala a kabelka nebyla.Až jsem byla nucena koupit si novou a hledala jsem něco jiného,jukla na mne.Ha Ha

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 20:32

Odpověď na příspěvek #115068
Uživatel: benja

Toro, víš kdy je nejlepší čas něco přeorgenizovat? 1 Změna...
 

To napiš, to mě zajímá:))  

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 20:31

Odpověď na příspěvek #115057
Uživatel: alpina

Toro, nejsi ty náhodou Panna? Já měla naprosto stejnou úchylku,...
 

jsem lev s ascendentem ve lvu, já když chytnu amok, tak Sarajevo je proti tomu kinderparty))

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 16:34

Odpověď na příspěvek #115045
Uživatel: ToraToraTora

Ani jsem nedoufala, že najdu spřízněnou duši:)) Nástup do školy...
 

Toro, víš kdy je nejlepší čas něco přeorgenizovat?

1 Změna sezony

2. Konec školního roku

3. Konec prázdnin

4. Konec Vánočního volna

5. Po nemoci (dítka či mojí)

6. Když jsem ve stresu

7. jen tak, protože už tu dlouho nebylo nějaké vzrůšo

8. prostě se jednou ráno probudím a v ruce mám 120-ti litrový pytel na odpadky a v hlavě plán, jak něco pofrčí do popelnice a něco na charitu...

 

Asi to znáš Rock (Doteď jsem myslela, že nikdo dlaší s touhle úchylkou neexistuje!)

 

Jo a až mě chytne psavá, vylíčím vám, jak jsem přerovnávala knihovnu. Tchýňka tuto story už vypráví asi deset let a ještě se s tím nevyrovnala ROFL

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 13:54
 

Toro, nejsi ty náhodou Panna? Já měla naprosto stejnou úchylku, naštěstí mne s věkem přešla, zjistila jsem, že čas můžu využít lépe a radostněji Smile taky se o to tak trochu zasloužily děti, když s nima mlátila třeskutá puberta. V rámci zachování svého duševního zdraví jsem raději ustoupila, abych posléze zjistila, že i bez bezvadného systému lze žít .

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 13:14

Odpověď na příspěvek #115019
Uživatel: benja

Tak já jsem taky přerovnánací typ :o))) Hned jak dítko...
 

Ani jsem nedoufala, že najdu spřízněnou duši:))

Nástup do školy je ideální stav k novému přerovnání věcí. A pak také konec sezony a začátek druhé. To se musí to oblečení jaksi přeorganizovat

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 10:55
 

Tak já jsem taky přerovnánací typ :o))) Hned jak dítko odkráčí do školy po prázdninách, popustím uzdu své vášni. Už týden jsem jak kůň ve startovacím boxu, už už chci začíííííííít! jak něco nepřerovnám, nepřeorganizuju měsíc, jsem z toho na palici. Přesně jak psala Tora - jednou to dokonalé uspořádání věcí vezdejších objevím! Cool

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 10:09
 

Mě to baví i ničí zároveň. Teď jsem balila děti na poslední turnus tábora a hledala jsem pláštěnky. No, nebyly nikde. Mám tři obvyklá místa, kam se dáuložit pláštěnka a nic. Na poslední chvíli, když už jsem chtěla koupit nové, vypadly z místa, kam jsem je dala naposledy, abych je nemusela hledat.  napadlo mne, že bych napsala Ježíškovi o štítkovač:))

 
post Zaslal: 25.08.2014 10:03
 

Super, nejsem jediná, kdo má potřebu hýbat několikrát ročně s nábytkem a přerovnávat vše ve skříních, přičemž okolí se na mě dívá nechápavě nebo si rovnou ťuká na čelo:-)

 
post Zaslal: 25.08.2014 09:56
 

Nejvíc mi vyhovuje mít všechno na jedné hromadě, tak to prostě vždycky najdu na svém místě. Bohužel to nejde  uskutečnit. Smile

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 07:16
 

Mila Toro, hlubokou poklonu tvemu muzi... :)).

Souhlasim s Draganou !!

Snazim se vecem( a nejem jim) nechat prostor a ony me pak naoplatku nechaji je najit. Wink

 

 

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 06:54
 

Mám s uklízením věcí stejné zážitky, nejlepší je ještě k tomu roztržitost a splašenost (něco dělám  a myslím na něco jiného), kterou jsem s postupujícím věkem svedla na sklerózu.

 

Z toho mne vyvedl lékař "já vám dám sklerózu, jste jak z divokých vajec, zbrklá a zdravotně v pořádku", patrně mi taktně naznačil, že to bude hlavou, do které jsem se několikrát pořádně praštila.

 
Avatar
post Zaslal: 25.08.2014 02:02

Odpověď na příspěvek #114945
Uživatel:

Toro, musím přiznat, že bych tě v lepším případě přizabila, v...
 

SOUHLAS!!! moje zkušenost je, že když něco intuitivně odložím, tak to poměrně snadno zase intuitivně najdu, ale nedej bože se snažit něco ukládat "systematicky", to je pak honička ... a korunu tomu nasadí moje drahá matinka, když někam vytáhnu paty, a ona usoudí, že něco někam tzv. patří nebo naopak nepatří - ty věci pak navždy zmizí v černé díře a vynoří se i po letech...při hledání čerstvěji systematicky umístěných !

a co se týká vykrmení manžela, sice by přestal být atraktivní pro sokyně, ale sorry za tu povrchnost, přestal by být atraktivní i pro mě Embarassed

 
#114945

post Zaslal: 25.08.2014 00:25
 

Toro, musím přiznat, že bych tě v lepším případě přizabila, v horším zabila.ROFL

Takhle doma řádila moje mami a já od mala šílela. Jednak proto, že něco najít bylo nadlidské, jednak proto, že jsem musela často se stěhováním svršků, nábytku i místností pomáhat.

Zařekla jsem se, že až se vdám, budu trvat na prvním uspořádání bytu a nikdo mě nepřinutí cokoli kamkoli přestěhovávat.

A to se snažím dodržovat. Jen nevím, jak je možné, že když si něco důležitého dám na místo, KDE TO URČITĚ A VŽDYCKY najdu, to místo zaboha nenajdu a pak je ze mě šílenec, který celý byt převrátí.

Pravda, vždycky najdu to, co už jsem odepsala při minulém hledání a mám radost, jako dítě ze suché plenky.

Korunu všemu nasadí dcera, která má často dojem,  že je tu spousta zbytečností, bafne pytle, nacpe TO do ních a vyhodí. Aniž by se se mnou domluvila, nebo mě aspoň na to upozornila. A pak mám něco najít.OMG

 

Sobotní příloha

Poslední vydání

Poslední příspěvky k článkům

Komerční tipy

Nejnovější diskuse

Včera a předevčírem

Vaše TOP články

Nejčtenější články

Komentáře - Popelnice

Komentáře - Bazar

TOPlist