17.listopad: Nezapomínat zlo, znamená umět se mu vyhýbat

Komunisté vyjdou 17. listopadu do ulic

…a vezměte s sebou i fašisty. Ať je to úplné!

Původně jsem chtěla dát tento titulek do titulků, ale komentář pod ním by byl příliš dlouhý. 

Naprosto nechápu, jak mohou být někteří lidé stále tak drzí a bezpáteřní, aby si pro svou trapnou akci, vybrali právě Den boje za svobodu. Až už 17. listopad 1939, nebo 17. listopad 1989.

Pamatujme si zlo, jsme – li obdařeni pamětí.

Je mi stydno za ty, kdo se prokazatelně nestydí, zlo v jakékoli podobě veřejně propagovat.

Chápu to jako bezohlednou provokaci a akt zastánců ideologie, která ve svém přístupu zůstává naprosto stejná, beze změny.

Evidentně jsou stejně „morálně vyspělí“ i její sympatizanti.

Možná nejsem ještě dostatečně otrlá a ostrouhaná vším, co kolem sebe vidím.

Zřejmě jsem si ještě nezvykla na „tvory bez svědomí a plazy bez páteře“.

Ráda bych třeba zapomněla, protože je to osvobozující.

Ovšem, není mi to dovoleno.

Komunisté člověku ve skutečnosti nedovolí zapomenout na fakt, že se jedná o lidi, pro které jsou slušnost a úcta, svědomí a sebereflexe termíny tak vzdálené, že je ani náznakem nikdy nepřijmou.

A proto nelze zapomenout.

A je to dobře.

Dokud člověk totiž ví, jak vypadá zlo, má reálnou možnost se od něho držet bezpečně daleko.

Pokud vás, Komunisté dnes někde na ulici potkám, uvidím jenom tohle:

A tohle:

A taky tohle:

A jediné, co si přeji, je dožít se dne, kdy tu vaší sebranku s hroší kůží a svědomím konzistence podrážky konečně neuvidím vůbec nikde.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]