Štěchovice: Není poklad jako poklad

Když se řekne poklad, zní to až malebně pohádkově a první co nás napadne, je truhla se zlaťáky. Prosté. Pokud se ale na toto slovo podíváme poněkud širším úhlem pohledu, je poklad prostě cosi, co má cenu a je, či není to nalezeno. A to už vůbec nemluvím o tom, jaký význam má takový poklad pro každého jednoho člověka, který takovou „věc“ za poklad pokládá a kamsi ukládá.

A také proč jí v takovém případě ukrývá.

Stačí se zamyslet a můžeme klidně zapomenout na to, že by kupříkladu na Hradištku leželo cokoli, co lze zaplatit penězi.

I s vědomím toho, že penězi lze dnes zaplatit skutečně pomalu všechno.

Od svobody, přes slávu, moc, postavení i samu lidskou bytost.

Slovní spojení Štěchovický poklad, je už tak zprofanované, že by jeden řekl, že jde o mýtus.

Kdybychom se ovšem nepohybovali v historii, která snad ještě ani není historií.

To vám dojde kupříkladu ve chvíli, když se bavíte s pamětníky, kterých je stále dost, a když dojdete na místa, odkud jakoby nacisté odešli včera.

Ono včera, reálně znamená pouhopouhých osmdesát let.

Nejsme v neolitu, nebavíme se o dobách dávných … jsme prakticky v době, kterou velká řada lidí pamatuje.

A pamatují toho hodně.

Jsme ale také v době, která znamenala pro celý svět takovou zátěž, takový historický mezník, že to k bájím, polopravdám, matoucím informacím a snaze o senzaci přímo vybízí.

Bavíme-li se o nacistech, bavíme se o namnoze žijících lidech.

Bavíme-li se o nacismu a celé jeho ideologii, či základní myšlence, bavíme se o něčem, co není mrtvé.

Bavíme-li se o oné ideologii, tendenci, víře a struktuře organizace, preciznosti a logistice, opět se bavíme o něčem, co nemělo ještě prostor a ani nejmenší chuť zemřít.

A bavíme se o vysoce postavených, i nižších, mnohdy zcela neznámých, ale vlivných lidech, kteří jsou živí a jejichž vliv trvá.

Co víc … rodí se noví.

Ve skutečnosti je nacistická ideologie tak živá, že si to ani neumíme představit. Je všude kolem nás – je v nás.

To jen na úvod, protože si myslím, že tohle povědomí, ačkoli se vám nelíbí, je třeba přijmout. Je to potřeba.

Základní nacistická idea je položena na rasové čistotě a kontrolovaném zkvalitňování populace. Dokonalý člověk, dokonalá společnost, vyspělá rasa a organizovaná struktura geneticky nadřazeného druhu, při čemž je třeba zabránit jeho mísení s druhy nekvalitními, čímž by došlo k mezalianci, chátrání, devastaci, degeneraci DNA a tím k zbrždění duchovního vývoje.

De facto k záhubě vyvolené části populace, populace, která vzešla z mimořádně kvalitního základu, bohem vybraného druhu. Ostatní nečisté druhy je třeba separovat a nedopustit infiltraci a špinění rasy.

Za každou cenu.

Dosažení tohoto je pohledem nacistické základní myšlenky možné pouze eliminací méněcenných, zaostalých ras a absolutní kontrolou ze všech koutů světa, který bude sjednocen v jednu říši. Silnou, neotřesilenou, soběstačnou, ekonomicky stabilní, která jako základní vesmírný princip živí samu sebe ve všech oblastech. Společnost tvořenou duchovně a intelektuálně vyspělými jedinci jedné rasy, žijící v míru, neb je absolutně jednotná.

Ideální svět.

Vize Adolfa Hitlera. (a rozhodně nejen jeho).

Je třeba pouze hledět do dáli, k cíli a nemít paniku z milionů obětí z řad nečistých, zaostalých ras.

Je třeba být loajální, věrní, pevní, precizní, přesní, výkonní, trénovaní, uvědomnělí, jednotní a hlavně disciplinovaní.

Ať už je tady v okolí cokoli, ať už pan Mužík, Gaensel, STB, KGB, CIA, Omnipol … hledá a hledali cokoli, nejenže to není jen tady, ale je to veledůležité a není to jedna věc.

A  je to tak precizně ošetřeno, že narazit na to můžeme

a) náhodou.

b) s přesným návodem.

A) Se může stát.

B) Je vyloučeno.

Nikdo, naprosto nikdo, kdo ví, nikomu, vůbec nikomu takový návod nedá.

Nehledě na to, že nikdo neví všechno.

Pochopíte to, pokud se po těchto místech projdete, pokud pohovoříte s několika lidmi, pokud se budete chvíli zabývat archívem se záznamy výpovědí zásadních osob.

A dojde vám, že nikoli najít, ale ochránit před nalezením je to, co je tu nejvíce podstatné.

A ideálně občas nechat k nalezení pečlivě připravené to nepodstatné.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]