Londýn od Jazuzinky

Dobrý den, zdravím všechny Popelky!

Mám v plánu vám popsat můj den v Londýně. Byla jsem tam před měsícem s kamarádkou Martinou, přespávaly jsme u další kamarádky Heleny a byl to opravdu moc vydařený výlet do Greenwich. Vypravily jsme se podle našeho zvyku v brzkých ranních hodinách do centra Londýna k Parlamentu, kde jsme byly v závratných 10,15h.

Jelo se přímo až pod budovu Parlamentu, celých 25minut bez přestupování, prostě paráda. V metru skoro nikdo, pohodlně jsme si sedly a čučely ven, protože půlka cesty metrem vedla po povrchu – jako ve vlaku. Po výstupu z metra jsme přešly na druhou stranu Temže za neustálého focení okolí, strkání od a do lidí, když se někdo další zastavil a lovil snímek tak, jako já.

Cestou okolo Akvária jsme odrážely nabídky podavačů reklamních letáčků a po rozhrnutí davu pod London Eye jsme konečně uviděly Bobíky!!

Stáli tam a nechali se fotit s turisty. Na London Eye jsme nešly, protože fronta jako na banány za socialismu a vstupné kolem 20 liber (asi 550kč).

Nicméně, za davem pod kolosem je takové nenápadné molo a tam se kupují lístky na riverbus do Greenwich. Doporučuji mít a předložit platnou Travel Card nebo podobný lístek na MHD v Londýně, protože obdržíte slevu 30% z jízdného riverbusu.

Jo a mimochodem, chtějte jízdenku slowly a nikoli speedy. Slowly je na normální loď s výhledem, výkladem, záchody a KAFEM. Speedy stojí cca 50liber a je to motorový člun. Žaludek se mi houpe ještě teď, když si vzpomenu na to, jak kolem nás prosvištěl.

Cesta do Greenwich trvá od London Eye hodinu se zastávkou u  Toweru.

Pochutnávaly jsme si s Martinou na výborném kafíčku (1,40liber) a kochaly výhledem. Skvělý výklad o každém z londýnských mostů, pod kterými jsme projížděli, mraky krásných domů na pobřeží a super počasí.

Co si přát víc?

V Greenwich jsme se vydaly k budově Královské observatoře v domnění, že se vyfotíme s nultým poledníkem.

Tak přátelé za prvé: Cesta do kopce jako hrom.

Za druhé: Davy lidu.

Za třetí: Platí se vstupné ve výši 12 liber (320kč). No nic, tak jsem prostrčila ruku mříží a udělala pár fotek jen tak.

Ruce mám obě, nikdo mi je neusekl a ani mi nikdo nevynadal.

Cesta dolů  byla báječná procházka, hezky z kopečka, pohůdka. V klidu jsme sešly ke kotvišti, počkaly na vystoupení cestujících a šup na palubu a pro kafe. Prostě paráda. Riverbus jezdí kyvadlově každou hodinu a zpátky jsme jely s jinou posádkou a lodí. Při zpáteční cestě nám plavčík při výkladu i zpíval, chudák.

Bylo to moc krásné, takové příjemné, prostě pro lidi k pobavení.

Dojeli jsme pod Big Ben ve tři odpoledne a zrovna začal bít. Lidi, to bylo jako když se zastaví svět. Kdo neslyšel, nebude mi rozumět, ale kdo slyšel, ví, o čem mluvím. Nedá se to popsat, takový zážitek se musí prožít.

Chtěly jsme se kouknout do Národního muzea a tak jsme se vydaly dál.

Zrovna tohle museum je z těch, kde vás prošacují jako na letišti. Musíte ukázat batoh a vyndat kapsy. Stojí to za to! Uvítá vás kostra dinosaura hlídající plexisklovou krabici s cedulí: Přispějte nám na museum.

To se mi moc líbí, vstupy do museí jsou zdarma, ale v každém u vchodu je podobná škatule a vy můžete podle svého uvážení a možností peněženky přispět na provoz. Tak by mě zajímalo, kolik asi vyberou týdně, měla jsem se zeptat….

Hmm a pak by to bylo na mě, až by jim někdo čmajznul celou kasičku. Radši ne.

Rovnou vedle budovy národního musea je Přírodní expozice. Prostě zarostlý parčík s jezírkem a pár lavičkami, klídek, ticho, pohodička.

Na metro k Heleně domů jsme šly zase přes Hyde Park, ale tou delší stranou, kolem jezera Serpentine, kde je krásná cedule na mostě. No nevybraly jsme si zrovna šťastnou hodinu.

Když jsme přicházely k druhé straně Hyde parku, musely jsme si klestit cestu houstnouvším davem lidí. Když to bylo na motorovku, tak jsem konečně uviděla východ a za několik dlouhých chvil jsme byly venku.

Holt nesmíte procházet Hyde parkem, když tam má mít za dvě hodiny koncert Bon Jovi.

Se zbytkem peněz jsme přepadly Primark a utratily skoro všechno za plno různých důležitých součástí šatníku. Metrem za půl hodinky k Hele domů a po běžných očistných rituálech šup do pelíšku.

Na neděli jsme měly v plánu jen krátkou procházku po okolí Helenina bydliště, protože jsme musely odjíždět nejdéle v 10,30h na letiště.

Byl to velmi krásný prodloužený víkend a já vím, že se do Londýna musím vrátit.

Neviděla jsem zdaleka všechno, co jsem vidět chtěla a Londýn si mě taky pořádně neužil.

Zuzka

[sexy_author_bio]